„Cenzura filmů skončila,“ napsal na svůj Twitter italský ministr kultury Dario Franceschini. „Možnost státu zasáhnout do svobody umělce definitivně skončila.“
Nejspíš bylo na čase, protože Itálie měla od roku 1914 velmi přísná cenzurní nařízení. Některé filmy kvůli závadnému obsahu přišly o scény, jiné byly zakázané úplně.
Například americký velkofilm Lev pouště (1981) režiséra Akkada měl do země vstup zapovězený, protože cenzoři usoudili, že kritizuje italskou armádu. Slavné Bertolucciho Poslední tango v Paříži (1972) bylo zakázáno kvůli obscénním scénám. Zásahy se ale nevyhnuly ani novějším filmům. Například v roce 2011 byl v zemi zakázán poměrně nevýrazný, ale velmi krvavý horor Morituris.
Podle webu Cinecensura bylo v zemi od vzniku nařízení v roce 1914 zakázáno a/nebo nějakým způsobem upraveno 274 italských filmů, 130 amerických filmů a 321 filmů z jiných zemí světa.
Filmaři nově nemusí po nařízení vlády editovat ani scény ze svých filmů. Nově bude stačit film označit věkovým ratingem a přesně vymezit, jakému publiku je určen. Podobný systém využívají země po celém světě. V Itálii pak daný rating musí schválit komise o 49 členech.
