Podobizna Josefa Toufara
Autor: Petr Vnouček, Lidovky.cz
Socha pátera Josefa Toufara od Olbrama Zoubka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Stejná podobizna kněze a oběti komunistického režimu Josefa Toufara, jaká zdobí bývalé sanatorium v pražské Legerově ulici, se nově objevila i na dalším místě v Praze. Před domem v ulici Na Petřinách je vedle vchodu, kde žil někdejší příslušník StB Ladislav Mácha, který Toufara vyšetřoval, kromě portrétu oběti i několik zapálených svíček. Bývalý estébák však podle informací serveru Lidovky.cz v domě již nebydlí.
Autor: Petr Vnouček, Lidovky.cz
Stejná podobizna kněze a oběti komunistického režimu Josefa Toufara, jaká zdobí bývalé sanatorium v pražské Legerově ulici, se nově objevila i na dalším místě v Praze. Před domem v ulici Na Petřinách je vedle vchodu, kde žil někdejší příslušník StB Ladislav Mácha, který Toufara vyšetřoval, kromě portrétu oběti i několik zapálených svíček. Bývalý estébák však podle informací serveru Lidovky.cz v domě již nebydlí.
Autor: Petr Vnouček, Lidovky.cz
Pavel Toufar na archivním snímku z roku 2005.
Autor: ČTK
Ladislav Mácha nikdy nelitoval.
Autor: Kresba Lela Geislerová, Reprofoto
Návštěvníci přišli z Česka i Polska
Autor: MAFRA - Miloš Doležal
Slavností pro uložení ostatků Josefa Toufara se zúčastnil i Dominik Duka
Autor: MAFRA - Miloš Doležal
Jeden z poutníků
Autor: MAFRA - Miloš Doležal
Jan Vokál vedl mši, kterou vyvrcholila víkendová slavnost k uložení ostatků faráře Toufara
Autor: MAFRA - Miloš Doležal
Jan Vokál vedl mši, kterou vyvrcholila víkendová slavnost k uložení ostatků faráře Toufara
Autor: MAFRA - Petr Lemberk
Při mši v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti lidé vzdali úctu faráři Josefu Toufarovi
Autor: MAFRA - Petr Lemberk
Poutníci přijeli i z Hradce Králové, Prahy a Karlových Varů, někteří až ze Slovenska
Autor: MAFRA - Petr Lemberk
Kovová schrána s ostatky kněze ubitého před 65 lety StB
Autor: MAFRA - Petr Lemberk
Kostel bude pro poutníky přístupný až do půlnoci. V programu je i promítání dokumentů o událostech v Číhošti a večerní modlitba.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Schránu přivezli organizátoři do Číhoště v pátek po poledni, vítal je zvuk kostelního zvonu.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Před kostelem je na panelech umístěna výstava přibližující důležité okamžiky ze života utýraného číhošťského kněze.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
U schrány umístěné před obětním stolem, u níž drží čestnou stráž skauti, lidé s dojetím poklekají, další posedávají v kostelních lavicích.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Vyšetřovatelé StB chtěli kněze týráním donutit k doznání, že v prosinci 1949 zinscenoval zázračný pohyb kříže na oltáři.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
„Pro farníky to je podle mne nesmírně dobré gesto, že se mezi ně vrací otec Toufar. Ani po 65 letech mnohým z nich nevymizel z jejich srdce,“ řekl novinářům kněz Tomáš Fiala, Toufarův nynější nástupce v Číhošti, který sobotní mši vedl.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Schrána je vystavena v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Schrána s ostatky vyzvednutými z hromadného hrobu v pražských Ďáblicích byla do farnosti, kterou Toufar naposled spravoval, dopravena v pátek.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Josef Toufar zemřel 25. února 1950 po krutém mučení vyšetřovateli komunistické Státní bezpečnosti, kteří ho chtěli přinutit k doznání, že v kostele zinscenoval zázračný pohyb kříže na oltáři.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Podle Duky je číhošťský farář jakousi mučednickou ikonou násilné kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Dominik Duka.nedokáže odhadnout, kdy dojde k blahořečení Josefa Toufara.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
V Číhošti vedl mši sám kardinál Dominik Duka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Vzpomínky v Číhošti se zúčastnilo zhruba 500 lidí.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Farář Josef Toufar
Autor: Archiv Miloše Doležala, MAFRA
Lubomír Toufar (ČSSD)
Autor: www.psp.cz
Josef Toufar se stal v 50. letech obětí komunistického pronásledování. Odpůrci komunistického režimu nesou 1. května jeho fotografii
Autor: Šárka Kabátová, Lidovky.cz
Dochovalý lékařský zápis z Toufarovy operace. Byla jí přítomna i Růžena Kozlová-Mladá, která v nemocnici pracovala jako působila jako instrumentářka. Její vzpomínky na náročnou operaci zaznamenal novinář Miloš Doležal v knize takto: "Atmosféra při operaci byla napjatá, nemluvilo se, což bylo neobvyklé. Pacientovy končetiny byly plné podlitin, patrně byly přivazovány či utahovány škrtidly. Operace na mne působila strašným dojmem, neboť měl v břiše velkou spoustu zelené tekutiny."
Autor: Jan Bartoš
2/2. Záběr z kamery, které se podařilo natočit popáleného Jana Palacha na lůžku. Režisérovi Peerovi se kameru do domu podařilo propašovat v pekařském voze. Na jeho záběrech jsou v pokoji, na okně i vedle Palachova lůžka, postaveny čerstvé květiny.
Autor: Jan Bartoš
1/2. Záběr z kamery, které se podařilo natočit popáleného Jana Palacha na lůžku. Jediné, několikavteřinové filmové záběry pokoje a ležícího Palacha na mírně zvýšené posteli, kterému z bílého kuklího zábalu vyčuhuje ožehnutá hlava, pořídil režisér Milan Peer.
Autor: Jan Bartoš
Pohled na budovy z vnitrobloku. Zatímco z této strany jsou spodní okna pouze zamřížovaná, okna do rušné Legerovy ulice jsou zazděná. Ve zchátralých domech totiž několikrát našli útočiště bezdomovci.
Autor: Jan Bartoš
Budovy č. p. 61 a 63 v Legerově ulici jsou odrazem doby minulé. Podle odhadů pražských hasičů, kteří budovy vlastní a zvažovali jejich rekonstrukci, by opravy stály minimálně 80 milionů korun. Na to však hasiči momentálně nemají finance a rozhodli se proto budovu prodat.
Autor: Jan Bartoš
Právě v tomto pokoji ve 4. patře s velkým oknem vedoucím do dvora pravděpodobně zemřel Jan Palach. Strávil v něm tři dny než 19. ledna 1969 v půl čtvrté odpoledne podlehl rozsáhlým popáleninám.
Autor: Jan Bartoš
Právě v tomto pokoji ve 4. patře s velkým oknem vedoucím do dvora pravděpodobně zemřel Jan Palach. Strávil v něm tři dny než 19. ledna 1969 v půl čtvrté odpoledne podlehl rozsáhlým popáleninám.
Autor: Jan Bartoš
Zastavené hodiny na stěně jedné z místností. Momentálně je vnitřek budovy značně zchátralý. V 80. letech do Legerovy ulice přesídlila část Akademie věd ČR, které sídlo zůstalo i po revoluci. V současnosti je vlastníkem Hasičským záchranný sbor Prahy.
Autor: Jan Bartoš
Současný pohled na chodbu oddělení, na které byl převezen popálený Jan Palach. Po znárodnění původního Borůvkova sanatoria v roce 1948 se z budov stalo zázemí prominentní kliniky pro komunistické kádry a v srpnu 1953 pak profesor František Burian, lékař evropského významu a průkopník plastické a rekonstrukční chirurgie, zřídil na celém čtvrtém patře popáleninové oddělení. V lednu 1969 byl na něj přivezen i Jan Palach.
Autor: Jan Bartoš
Současný stav pokoje č. 312, ve kterém zemřel Josef Toufar. 24. února 1950 odpoledne prohlížel zmláceného faráře na pokoji doktor Maurer, zatímco ho hlídali tři estébáci v civilu. Novinář Miloš Doležal zaznamenal ve své knize doktorovy vzpomínky takto: "...byl nahý, protože mám před očima dodnes celé jeho tělo. Viděl jsem, že je pokryto modřinami velikosti tak za polovic dlaně. Na prsou, na břiše, na nohách, na pažích... všude. Neostýchám se použít slova vražda!"
Autor: Jan Bartoš
Zelené nátěry nad schodištěm jsou ještě původní, z časů kliniky. Domy č. p. 61 a 63 v Legerově ulici nechal doktor Borůvka ve 30. letech minulého století propojit. Snažil se sanatorium rozšířit a zmodernizovat. Přišla však 2. světová válka a nacisté si v budovách zřídili vlastní kliniku a také protektorátní úřadovnu. Po roce 1948 stát budovu znárodnil a a pro své špičkové vybavení a vynikající personál se stala sanatoriem pro prominentní komunistické kádry a jejich rodinné příslušníky.
Autor: Jan Bartoš
Litinové zábradlí, mramorové obklady a velkoryse pojaté a elegantní dřevěné ostění v řadě jiných pokojů odkazují ještě na existenci prvorepublikového Borůvkova sanatoria, tedy na vyhlášenou privátní nemocnici a především porodnici, jejímž majitelem a šéfem byl MUDr. Vladimír Borůvka, „odborný lékař pro chirurgii a porodnictví“.
Autor: Jan Bartoš
Věra Hlaváčková Kantorová, která přežila nacistické věznění v Terezíně, je jednou ze tří příslušníků Státní bezpečnosti, kteří Toufara dovezli na kliniku. Byla přítomna i jeho operaci a později podala svědectví. "Toufar byl mlácen takovým stylem, jako si pamatuji z koncentračního tábora. Soudruh Mácha používal množství gestapáckých metod. (...) Když Toufarovi při operaci rozřízli břicho, tekly z něho litry zelenkavé vody," uvedla Kantorová.
Autor: Jan Bartoš
Památník Jana Palacha a Josefa Toufara z dílny designéra Otakara Duška. Nachází se na fasádě budovy bývalého sanatoria v Legerově ulici v Praze, v němž oba muži zemřeli.
Autor: MAFRA - Tomáš Krist