Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Legionáři v unikátních záběrech

Kultura

  11:16
PRAHA - Na Hradě je v Tereziánském křídle Starého královského paláce otevřena výstava o čs. legii v Rusku.

Koná se výstava o čs. legii v Rusku foto: Vojenský ústřední archiv Praha

Asi sto deset krabic a třicet balíků fotografií, šedesát alb historických pluků a útvarů, tři krabice negativů a v badatelském archivu dva tisíce fotografií tvoří sbírku, jež je ve Vojenském ústředním archivu v Praze vyhrazena působení Československé legie v Rusku v letech 1914 až 1920.

Jen zlomek z ní, jakási „ochutnávka“ čtyř stovek snímků doplněných dokumenty a trojrozměrnými exponáty, je zveřejněn na současné výstavě v Tereziánském křídle Starého královského paláce Pražského hradu. Expozice otevřená k 90. výročí vzniku československého státu je předznamenáním chystané rozsáhlé čtyřsvazkové monografie o čs. legiích.

Zatím nepříliš propagovaná výstava (v působivém, leč zrakům kolemjdoucích poněkud „utajeném“ prostoru potrvá do 18. ledna) nabízí unikátní vhled do rozhodně ne idylické situace prvních československých vojenských jednotek, jež vznikaly v zahraničí krátce po začátku 1. světové války – v srpnu 1914 to byla Česká družina v Rusku. Československý armádní sbor byl postupně vytvořen z příslušníků České družiny, dobrovolníků z řad krajanů a válečných zajatců v Rusku a zásadním způsobem zasáhl do vývoje války.

Náročné operace, namáhavé přesuny, střety s bolševiky, dobývání i ústupy, ale také každodenní život na kolejích, v kočovnickém nepohodlí, vysilující putování v kruté ruské zimě, někdy o hladu a vždy v trvalém napětí, co bude zítra.

Snímky, smlouvy, zbraně, řády
Šestileté „účinkování“ československých legií je na výstavě uspořádáno do tří bloků. První představuje činnost České družiny a období, kdy naše jednotky byly součástí ruské carské armády (srpen 1914– leden 1918). Druhá část se věnuje působení československých jednotek ještě jako součásti sil Dohody a posléze jejich boji proti bolševikům na Volze (leden 1918–leden 1919). Takzvanou sibiřskou anabázi pak zachycuje blok třetí (1919– 1920).

Fotografie v prvním období pořizovali amatéři, kteří vlastnili fotoaparát. Nebylo jich tehdy mezi dobrovolníky mnoho. Později (v létě 1915) bylo rozhodnuto o nutnosti systematicky dokumentovat činnost České družiny.

Díky tomu se zachovaly nejen unikátní snímky (například ze zákopů před bitvou u Zborova a také po ní), ale i písemné dokumenty, které svědčí o okolnostech boje Čechoslováků za svobodu.

Tento archivní materiál měl velký význam i pro povědomí o formujícím se novém samostatném státě, jenž si teprve hledal své mezinárodní postavení.  Díky tomu, že se archiv přes různé peripetie v podstatě dochoval, může zájemce sledovat působivé, originální historické záběry. Výstava poskytuje základní chronologickou orientaci v komplikovaném dění, jehož byli Čechoslováci aktivními účastníky.

Pro jeho pochopení jsou tu představeny vůdčí legionářské osobnosti i události zásadního významu – jakou byla například návštěva T. G. Masaryka I. divize nebo inspekce ministra vojenství Štefánika, který počátkem roku 1919 vyzval k sepsání zprávy o činnosti Čechoslováků na Rusi.

Oživením archivních exponátů jsou ukázky zbraní a výstroje
Nelze si nevšimnout, že nejprve byly vojáci čs. jednotek oblečeni ve stylu „co kdo měl a co kde našel“ a vyzbrojeni leckdy dost náhodně. Teprve unifikace výzbroje vnesla do této důležité oblasti systém a v červnu 1919 bylo čs. vojsko přezbrojeno, ruská výzbroj vyměněna za japonskou a vojáci nakonec dostali slušivé nové uniformy vyrobené v Japonsku. Z Ruska odjížděli s americkými tlumoky, vyzbrojeni japonskými puškami.

Významnou část hradní výstavy o čs. legii v Rusku představují vojenská vyznamenání a řády. „Příslušníci čs. vojska v Rusku byli v období 1914–1920 vyznamenáváni za zásluhy a chrabrost v boji dekoracemi celkem osmi států,“ připomíná jeden z autorů výstavy Edmund Orián. „Ocenily je Rusko, Francie, Velká Británie, Japonsko, Itálie, Rumunsko, Lotyšsko i Čína. Některé opravdu unikátní dekorace tu návštěvník najde.“ Jen za bitvu u Zborova a ústupové boje jich bylo uděleno přes tisíc, včetně Řádů sv. Jiří a sv. Vladimira.

Výstavu, na níž se podíleli čeští a ruští archiváři a historici (autoři Edmund Orián, Václav Sluka, Tomáš Jakl a Alexander Hejl), doplňují na místě projekce dokumentárních záběrů a v kině Ponrepo a Národním filmovém archivu cyklus (www.nfa.cz) filmů s legionářskou tematikou.

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Mohlo by vás zajímat