„Vysoký pece tam omamně voněj, nad městem průzračněj opojnej vzduch. Ingoty do noci vábivě zvoněj, z kaváren line se taneční ruch,“ zpívá kapela Yo Yo Band v písni Kladno. Jiří Hanke místo písně použil na zachycení kladenské atmosféry svůj fotoaparát.
  |
Nejdéle uzavřeným Hankeho souborem jsou Lidé z Podprůhonu 1974–1989 (knižně 1995). Historická hodnota dokladů o doznívajícím životním stylu dělnické kolonie byla zřejmá i bez většího časového odstupu. Příznaky vlády komunistů rychle mizely: někdejší šeď svažité periferie, prorůstající kamenitými schodišti do městského jádra, se stala atraktivním územím, byť narušeným brutální asanací.
Prohlídka Pohledů z okna mého bytu postupně ozřejmí, že je to právě soustředění pozornosti, co činí sledované místo výlučným. Inspirací k vytváření Otisků generace se zase stala momentka, na níž zachytil Jiřího Hankeho s otcem přítel Petr Koudelka. Formou diptychů, případně širších sad podobizen rodičů a dětí, doplňuje autor portrétní kolekci od roku 1986 dosud.
Hanke se ale ve svých pracích nevěnoval jen Kladnu. Výstava prezentuje i jeho soubory Pařížské fragmenty nebo Texas.
JIŘÍ HANKE: FOTOGRAFIE 1973–2018 19. 3. – 18. 8. 2019 Galerie hlavního města Prahy Dům fotografie Revoluční 5, Praha 1 Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, čtvrtek do 20 hodin Kurátor výstavy: Josef Moucha |
