Úterý 27. července 2021, svátek má Věroslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Lidská domýšlivost v opičím světě. Inspiroval mě i Jiří Trnka, říká filmař Jean-François Laguionie

Kultura

  16:00
PRAHA - Animaci jsem objevil díky českým tvůrcům, říká jeden z doyenů evropské animované tvorby Jean-François Laguionie. V českých kinech je nyní jeho film Princova cesta.

Oslava přátelství bez předsudků. Bajka Princova cesta promlouvá k dětem i dospělým. foto: ARTCAM

Lidovky: V roce 1999 jste natočil snímek Příběh opičáka, na který novinka volně navazuje. Proč je mezi snímky takový odstup?
Po premiéře prvního filmu jsem velmi často dostával od dětí dotazy, kdy že bude pokračování. Nejdřív jsem si ale říkal, že v tom příběhu už nechci pokračovat. Pak léta utíkala a najednou se mě na pokračování neptali dětští diváci, o dvacet let později to už byli spíš mí producenti, s nimiž jsem spolupracoval na filmu Obraz.

Když po mně další opičí film žádala i moje dcera, začalo mi to připadat jako dobrý nápad. Došlo mi, že jsem čím dál citlivější k tématu našeho vztahu k cizincům a k odlišnému, především v souvislosti se současnou migrační politikou. Začal jsme psát nový příběh, který je do určité míry příbuzný s dějem prvního filmu, v obou je něco z podobenství. Diváci se ovšem mezitím vyvinuli. Animované snímky bývají bohužel stále považovány hlavně za zábavu pro děti. Při premiéře Princovy cesty jsem ale viděl, že ten film dokážou dobře vnímat děti i dospělí.

Lidovky: I děti tedy dokážou pochopit paralely vztahující se k současnému světu?
Rozhodně, a protože jde o fiktivní příběh, je snazší vyjádřit se v něm k důležitým tématům prostřednictvím postav opic. Děti mají cit pro postavy, které jsou trochu jako ony, ale ne úplně. Najdou si k nim snadno cestu.

Lidovky: Proč váš opičí svět vypadá, jako bychom ho navštívili v 19. století?
S mou spoluscenáristkou Anik Leroyovou jsme nechtěli prezentovat témata, která souvisí s politickými a humanistickými otázkami, moc čelem, radši jsme je chtěli obejít, připadalo nám to elegantnější. A přišlo nám, že svět z konce 19. století je nám pořád dost blízký, tudíž zůstává relevantní pro dnešní publikum. Mohli jsme tak vytvořit paralelu mezi přílišnou výrobou a spotřebou tehdy a dnes. Toto spojení je podle mě zřetelné právě díky tomu, že se ekologickou otázkou zabýváme v jiné epoše. K tomu jiná doba přidává do filmu určitou poezii.

Éra konce 19. století je zajímavá také tím, že lidé tehdy věřili ve své znalosti, věřili vědě a průmyslu a nepochybovali o ničem. Zastávali postoj: všechno víme. Tahle domýšlivost patřící k patriarchální společnosti mě zajímala. Pokud si všimnete, v našem filmu ve městě záměrně nechodí skoro žádné ženy o samotě. Pokud se tam objeví ženská postava, má doprovod. V 19. století si lidi mysleli, že dosáhli vrcholu civilizace, přitom měli před sebou ještě dlouhou cestu, aby se opravdu vyvinuli.

Lidovky: Princovu cestu jste vytvořil spolu s Xavierem Picardem. Jak se vám s ním spolupracovalo?
Všechno šlo velmi dobře. Bylo to poprvé, kdy jsem film režíroval ještě s někým jiným. Animované filmy ale obsahují tolik vrstev umělecké tvorby, že tu náplň práce potřebujete vlastně s někým sdílet.

Výměna nápadů film obohatí, díky spolupracovníkům toho máte dílu víc co nabídnout. S Xavierem Picardem jsme každý vycházeli ze svých osobností. Co se týče technické stránky práce, jak stárnu, animace je pro mě čím dál těžší, technologie se pořád vyvíjejí. Takže i tuto činnost pro mě bylo dobré s někým sdílet.

Lidovky: Kolik animátorů se na filmu podílelo?
Jen na animaci pětadvacet lidí, včetně dvou hlavních animátorů.

Lidovky: Princova cesta vypadá jinak než mainstreamové animáky, jinak i vypráví příběh. Vycházíte z evropské tradice animovaného filmu?
Rozhodně, animaci jsem objevil díky českým animátorům Trnkovi či Pojarovi a také díky animaci z Polska, bývalé Jugoslávie, Maďarska... Z USA jsem znal tak Toma a Jerryho. Většina festivalů, které jsem navštívil, se také odehrávala v Evropě. Mám v sobě zakořeněnou evropskou kulturu.

JEAN-FRANÇOIS LAGUIONIE

Ve svých 81 letech patří mezi doyeny evropské animace. V 70. letech získal Zlatou palmu i Césara za nejlepší krátký animovaný film, melancholický příběh Louisa na pobřeží mu v roce 2017 vynesl nominaci na Evropskou filmovou cenu. V bajce Princova cesta se Laguionie vrací do království inteligentních opic, které stvořil před více než 20 lety.

Autor:

LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?
LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Kam vyrazit tento týden? Navštivte třeba Archeopark Chotěbuz.