V bělostném oděvu a s kolty proklatě nízko u boku naplňoval Limonádový Joe dokonale slogan: „Chceš-li přesnou mušku míti, musíš Kolaloku píti.“ Hlavní hrdina stejnojmenné westernové parodie navíc plnil i svůj slib, nebo spíše varování: „Já se vrátím... A se mnou přijde zákon“.
Přestože čeští diváci neměli s hollywoodskými příběhy z Divokého západu prakticky žádné zkušenosti, příběh o ušlechtilém abstinujícím kovbojovi, pijícím pouze limonádu Kolaloka, si rychle získal oblibu. Nápaditý snímek proložený hudebními čísly zaujal vtipnými dialogy, precizně realizovanými gagy, absurdním humorem i perfektně provedenými rvačkami. Specifická je i jeho vizuální podoba postavená na střídání barevných filtrů.
Seriál povídek o „ideálním westmanovi“ psal scenárista filmu Jiří Brdečka pro časopis Ahoj na neděli už v letech 1939 až 1940. Parodoval v něm populární Rodokapsy o neohroženém mstiteli bezpráví. Divadelní jeviště spatřil „limonádník“ poprvé v roce 1944 v souboru Větrník se Zdeňkem Řehořem v titulní roli. O jedenáct let později měl premiéru v Divadle estrády a satiry, dnešním ABC, v režii pozdějšího tvůrce filmu Oldřicha Lipského.
„Když jsem v polovině 50. let seděl v ABC v hledišti, díval se na Cortése, poslouchal Orchestr Karla Vlacha a sledoval Jaroslavu Adamovou či Stellu Zázvorkovou, která s ní roli arizonské pěnice Tornádo Lou alternovala, nenapadlo mě, že se k tomuto příběhu někdy vrátím,“ vzpomínal jednou představitel hlavní role Karel Fiala. Podle něj tento snímek, který byl první zdařilou parodií na kovbojku, uznávají i v Americe: „Lipskému a Brdečkovi se podařila nadsázka, která má přesnou míru – proto je to věčně zelený film,“ dodal Fiala, kterému tato role změnila život, a to profesně i finančně.
A nejen proto, že se do té doby jako málo známý tenor stal hvězdou stříbrného plátna, za níž putovaly davy fanynek. Role ušlechtilého pistolníka se měl původně zhostit Jiří Kodet, Fiala jako hvězda karlínské operety ale byl pro režiséra Oldřicha Lipského v roce 1964 tím pravým typem milovníka se sladkým úsměvem, kterého do své jedinečné parodie westernů potřeboval. Vedle něj ve filmu zazářili Miloš Kopecký coby úskočný padouch Horác „Hogo Fogo“ Badman, Olga Schoberová jako naivní kráska Winnifred a Květa Fialová v roli arizonské pěnice Tornádo Lou.
Diváky posléze zaujaly i na svou dobu kvalitně provedené filmové triky – opět velmi často humorně laděné. Ve vedlejších a epizodních rolích se mihlo mnoho známých herců. Vladimír Menšík, Jiří Lír, Eman Fiala, Zdeněk Srstka, Miloš Nedbal, Jiří Jelínek, Jiří Steimar, Jaroslav Mareš či Juraj Herz. Část exteriérů se natáčena ve velkém vápencovém lomu u Mořiny poblíž Karlštejna s názvem Velká Amerika.
Filmové zpracování „koňské opery“ v kinech zhlédlo 4,5 milionu diváků, další miliony se bavily při nesčetných reprízách v televizi. Úspěšná byla i hudba a písně Jana Rychlíka a Vlastimila Hály v podání Yvetty Simonové, Jarmily Veselé, Waldemara Matušky a už zmíněného Karla Gotta. Na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu získal Limonádový Joe Stříbrnou mušli.
Stejnojmenná divadelní hra se dočkala víc jak čtyř desítek nastudování. Ve dvou se objevil i Karel Fiala, když v roce 2001 v ABC poprvé ztvárnil otce Kolaloku. O pár let později se v této roli objevil i v karlínské verzi, kde opět houstl dým v Trigger Whisky Saloonu, ďábelský Horác kul pikle, Tornádo Lou snila o svém šampionovi a panenská Winnifred čelila nástrahám.
Limonádový Joe patří k titulům, které neopouštějí divadelní scény dodnes, a často se inscenuje i na oblastních scénách. A když v říjnu 2020 v 95 letech zemřel představitel hlavní role Karel Fiala, doprovodila ho na jeho poslední cestě za zvuků kopyt píseň Sou fár, tu jú aj mej.