130 let

Herec Viggo Mortensen hrál v Dějinách násilí a dominuje i dalšímu Cronenbergovu filmu. | foto: Reprofoto

Mafiáni zásadně používají nože

Kultura
  •   12:34
SANTA BARBARA (Od spolupracovníka LN v USA) - Režisér David Cronenberg potvrzuje svým novým filmem Východní přísliby pověst kontroverzního tvůrce.
V novém snímku Východní přísliby kanadský režisér David Cronenberg neopouští prostředí mafie, které navštívil ve svých předchozích Dějinách násilí. USA však mění za ruskou čtvrť v Londýně. Oběma pozoruhodným filmům dominuje Viggo Mortensen jako představitel mužů se dvěma tvářemi. Prostřednictvím těchto rolí prochází ještě působivějšími hereckými proměnami, než když se coby Aragorn v Pánu prstenů vyklubal ze špinavého tuláka v krále.

David Cronenberg, jenž se proslavil hororem Moucha (1986), ve svém díle spojuje autorskou filmařinu s postupy z béčkových hororů a coby svérázný klasik přitahuje stejnou měrou fanoušky krváků, mainstreamové publikum i intelektuály. Ve Východních příslibech Viggo Mortensen hraje Nikolaje, řidiče ruské mafiánské rodiny. Klanu vládne kmet Semjon (suverénní Armin Mueller-Stahl) - vlídný majitel luxusní restaurace a zároveň gangster, který se neštítí obchodovat se čtrnáctiletými Ukrajinkami. Do tohoto prostředí se zaplete zdravotní sestra Anna (Naomi Wattsová) když jí pod rukama při porodu zemře zbitá mladičká Taťána.

Scenáristou filmu je Steven Knight, který jej napsal ještě před Špínou Londýna (2002) režírovanou Stephenem Frearsem. Oba snímky mají společný nelichotivý pohled na multikulturní podsvětí britské metropole. Cronenberg pak ve scénáři minimalizoval romantiku a posunul zásadní zvrat až do finále. Jak režisér uvedl v debatě na univerzitě v kalifornské Santa Barbaře, zásadním faktografickým přínosem pro film byl Mortensen. Čerpal inspiraci od ruských gangsterů v Los Angeles, na vlastní pěst projezdil okolí Uralu a nastudoval symboliku tetování ruských gangů, která sahá až do carských kriminálů. Východní mafián nosí svou „kariéru“ napsanou na těle.

Maximální autenticita panovala i v zobrazení města. „Lidé ze štábu říkali, že tohle je konečně Londýn, jaký sami znají,“ potvrdil Cronenberg. „Obsedantně přesné“ byly i pokrmy a herci se svých kaskadérských scén ujímali osobně. Tou klíčovou je strhující souboj situovaný do lázní, v němž se utká nahý Nikolaj se dvěma Čečenci. Rozsáhlá sekvence sestává jen z několika záběrů. „Nechtěl jsem to udělat jako v Bourneově ultimátu, kde pro impresionistický střih nakonec nic nevidíte,“ odkázal se Cronenberg na videoklipovou akci kolegy Greengrasse. „Chci, aby to bylo realistické, skutečné, natvrdo,“ dodal.

Po konzultacích s experty ve filmu není jediná střelná zbraň: „Zabít někoho nožem je jiné než ho zastřelit. S nožem vnímáte jeho tělo, cítíte jeho pach, slyšíte, jak dýchá. Je to intimní, eroticky perverzní záležitost.“ Čečencům filmař přisoudil tesařské kudly, jelikož „jsou levné, dají se koupit všude, nelze je identifikovat a nejsou podezřelé“. Vklíčových momentech je nahradila počítačová grafika, kterou si režisér nemůže vynachválit.

Východní přísliby jsou první film, který Cronenberg natočil celý mimo Kanadu. „Bylo to díky daňovým pobídkám britské vlády. To tamní filmový průmysl hodně pozvedlo. Filmaři cítí proudy v mezinárodních financích a okamžitě se přesouvají tam, kde to je pro ně nejvýhodnější,“ vysvětlil režisér.

Cronenbergovy filmy často čelí výhradám proti brutalitě. Režisér však tvrdí, že mu jde o emocionální dopad; ostatně počet mrtvol ve Východních příslibech je proti běžnému „akčňáku“ směšně nízký. „Nejtěžší je natočit dva lidi, jak si povídají,“ říká Cronenberg. „Lidé se mě ptají, proč jsem tak posedlý násilím, ale to ve Východních příslibech zabírá čtyři minuty ze sta. Jinak se tam pořád mluví. Proč nechtějí vědět, proč jsem posedlý vykecáváním?“ ptá se režisér, jehož film se k českým divákům dostane 28. února.
Autor: Vojtěch Rynda