Budiž hned na úvod řečeno, že nakladatelství Galén, které se českého vydání zhostilo, neponechalo nic náhodě a překladem pověřilo Ondřeje Sobotku. Nikoli profesionálního překladatele, nýbrž syna předního českého dylanologa Jana Sobotky, jenž logicky čerpal Dylanovu hudbu i reálie přes svého otce prakticky od narození.
Proto zde až na pár nepodstatných literních překlepů nenajdeme žádné chyby, pohříchu tolik běžné v českých verzích podobných knih, u nichž bývá podceňována odborná stránka věci (kompletní produkce Galénu je v tomto ohledu skutečně výjimkou). Sobotkovi se ale podařilo nejen udržet faktickou stránku věci, ale také zachovat čtivost autorova rukopisu (s Kempem spolupracoval jako „ghost writer“ Kinky Friedman, americký písničkář, spisovatel, publicista a příležitostný politik).
Díky tomu se Dylan & já skutečně čte jedním dechem. Zvláště samozřejmě člověku, který má k písním Boba Dylana vztah a který také pár knih o něm přečetl. Dylanovská literatura je naštěstí i v českém jazyce poměrně bohatá (ostatně také díky nakladatelství Galén). Takhle uvolněné a hluboce osobní vyprávění ale doposud chybělo.
Slavné turné
Louie Kemp je Dylanův vrstevník, který se s budoucím písničkářem, tehdy ještě Bobbym Zimmermanem, setkal na letním táboře amerických židovských dětí, spřátelil se s ním a dodnes jejich vztah nezaznamenal trhlinu, přestože se během svých profesně velmi náročných životů nevídali zdaleka tak často, jak by chtěli. Zatímco Bobby Zimmerman potvrdil to, co prohlašoval už v předpubertálních letech, totiž že z něj jednou bude velká rock’n’rollová hvězda, a „stvořil Boba Dylana“, Louie Kemp převzal podnik svého otce a stal se majitelem gigantické firmy na lov, úpravu a prodej ryb.
Oba přátele ovšem svedl osud dohromady několikrát. Nejzásadněji v letech 1975 a 1976, kdy se v oboru naprosto nezkušený Kemp na Dylanovu žádost ujal produkce jistě nejslavnějšího písničkářova turné Rolling Thunder Revue, jehož se účastnila i řada dalších hvězd jako Joan Baezová, Joni Mitchellová, Roger McGuinn, Allen Ginsberg a mnozí další. Kemp z tohoto období těží zásadní část knihy, která dává reálně nahlédnout do příprav a zákulisí této unikátní šňůry a je tak vlastně jakýmsi pandánem tři roky starého velmi hravého polofiktivního dokumentu Martina Scorseseho.
Všudypřítomný judaismus
Druhou zcela zásadní a pro Dylanovy posluchače jistě objevnou rovinou knihy je téma písničkářova židovství, nahlíženého právě Kempovýma očima. Autor vypravuje řadu příhod o společných setkáních s rabíny, o Dylanových pochybnostech, o jeho přechodu ke křesťanství i zpět k judaismu. Kupodivu se vše odehrávalo vždy vlastně ve zdánlivě „světských“, lépe řečeno přirozených kontextech, které nicméně nijak nevylučují jeho silné duchovní založení, které je ostatně patrné i z jeho textů.
Zklamán může být jen jeden typ čtenáře: lovec senzací či lechtivých informací. Přestože Kamp – který sice cítí k Dylanovu nadání přátelský obdiv, rozhodně si jej ale nijak nezbožšťuje – popisuje mnohé historky ze zákulisí, rozhodně se nevyžívá v pokleslém líčení „hříšného života“, k němuž mívají podobní autoři občas tendence. A ani k zveličování vlastního podílu na nich. Přestože knihou defiluje řada významných osobností zejména z kulturní scény, Kemp si ke všem zachovává jistý distanc, který ale na druhou stranu není rozhodně neprospěšný důvěryhodnosti celé knihy.
Zdařilá kniha bude pokřtěna v sobotu 28. května v pražském klubu Kaštan na dalším ročníku akce Dylan Days-Zimmerman Frei, tentokrát k písničkářovým 81. narozeninám. Z dalšího programu akce stojí za zvýšenou pozornost projekce unikátního dokumentu Bob Dylan Never Ending Tour Diaries: Drummer Winston Watson’s Incredible Journey, který natočil Dylanův bubeník Winston Watson, a večerní koncert interpretů Dylanových písní jako je Circus Ponorka, Petr Bublák, Jan Řepka nebo The Group.
