Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Máme šanci posunout obor dál, tvrdí šéfkurátorka Galerie hlavního města Prahy Helena Musilová

Kultura

  5:00
PRAHA - Od začátku června je šéfkurátorkou Galerie hlavního města Prahy (GHMP) historička umění Helena Musilová. Co má nová hlava výstavního a badatelského provozu této prestižní české galerie v plánu na další léta?

Klasické avantgardy i současnost. Výstavní plán Heleny Musilové má rozpětí téměř sta let. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Lidovky.cz: Šéfkurátorka druhé největší galerie v Praze: je to teplé místečko, nebo horká půda?
Ani jedno, ani druhé. Myslím si, že na rozdíl od některých turbulencí v největší státní instituci tohoto druhu je v GHMP i díky tomu, že stávající ředitelka Magdalena Juříková obhájila svůj post, možnost rozvíjet kontinuálně nějaký program. V tom smyslu to myslím horká půda není. Ale není to ani teplé místečko, protože na realizaci představ, které mám v dlouhodobém horizontu, se musí hodně pracovat. Rozhodně to není tak, že by člověk jen seděl a díval se, co se kolem něj děje.

Lidovky.cz: Pozici šéfkurátorky jste zastávala v Museu Kampa. V čem je ta práce jiná ve vašem novém angažmá?
V první řadě je to úplně jiná povaha instituce, funkce šéfkurátora se tedy stejně jmenuje, ale obsah je jiný. Museum Kampa je zřízeno nadací, formálně se nejvíce blíží struktuře Guggenheimova muzea v New Yorku nebo v Benátkách. A Meda Mládková a Peggy Guggenheimová měly něco velmi společného.

Člověk na takovém místě pracuje s jinak strukturovaným rozpočtem, musí si na projekty vydělat a tomu se podřizuje i výstavní či doprovodný program. GHMP jako vysloveně veřejná instituce plní celou řadu dalších rolí, vzdělávacích či sběratelských. Šéfkurátor se zde věnuje mj. veřejné službě či vědecko-výzkumnému potenciálu instituce.

Lidovky: Zvítězila jste ve výběrovém řízení. Můžete shrnout základní body, díky nimž se tak stalo?
Zadáním výběrového řízení bylo předložit vizi výstavního a odborného programu. Já se pokusila předložit vizi až na dvacet let. To zní jako velmi vzdálený horizont, ale na některých projektech se často pracuje pět šest let. Dlouho trvá, než se – často ve spolupráci se zahraničím – vybuduje tvůrčí kolektiv a než se podpoří financemi. Svůj program jsem rozdělila do několika částí. Jedním zastřešujícím momentem je angažované umění ve všech jeho možných rovinách.

Ve 20. a 21. století, tedy od různých projevů sociálního umění přes nástup komunismu až po současnou angažovanost, která se týká zejména stavu planety, ekologie. V programu mám také celou řadu dílčích témat, například figurace druhé poloviny 20. století, začlenění Bílkovy vily do systému house či studio muzeí nebo pražská kultura těsně před druhou světovou válkou. Tedy období, kdy se Praha stala na krátkou dobu opravdu evropským centrem umění, protože do ní přijela celá řada intelektuálů z celého světa na cestě do emigrace před německým nacismem.

Lidovky.cz: Zmínila jste angažované umění. Spadá do oblasti vašeho zájmu tedy i vysmívaný socialistický realismus? Patří vůbec do dějin umění?
Do českého příběhu dějin umění patří určitě. Jeho kritéria se někdo rozhodl naplňovat z víry, někdo z naprosto utilitárních důvodů, nicméně osobně se domnívám, že většina autorů si opravdu myslela, že může být tento druh umění sdělný. A vystřízlivění bylo o to rychlejší. 

V současné době asi už nemá smysl vystavovat socialistický realismus samostatně, jeho velkou výstavu jsme před několika lety viděli v Rudolfinu, ale v kontextu analýzy 50. let zcela jistě ano. Je to úplně stejné, jako když se vystavují jako zajímavý počin návrhy Alberta Speera pro Hitlera nebo umění naší normalizace v kontrastu s tím, co považujeme za dobré umění první poloviny 70. let. Patří to k sobě naprosto nedílně.

Lidovky.cz: Na co z dosavadní umělecké koncepce GHMP byste chtěla navázat a co naopak považujete za, řekněme, vyřešené?
Už delší dobu se v GHMP představují 60. a 70. léta, což si myslím, že je dobré stále rozvíjet. Bylo tu dost důležitých monografických projektů; ráda bych také vytvořila koncepci sumarizujících kolektivních výstav. GHMP má lidi, prostory a nástroje na to, aby udělala několik paradigmatických výstav, které posunou obor dál. Myslím například už zmiňovanou výstavu 60. a 70. let zaměřenou na figuraci. Stejně tak meziválečné období: bylo už několikrát zpracováno, ale od té doby výzkum pokročil, takže se můžeme vrátit ke klasickým avantgardám a zkusit jejich novou interpretaci.

Teď jsme se s kolegy například zabývali novými realismy právě této doby a jejich vztahem k Německu, což je v našem prostředí nové téma, neboť se dosud skloňoval převážně jejich vztah k Francii. A úplně na druhou stranu myslím, že je čas začít hodnotit 90. léta a období po roce 2000. Už máme jistý odstup, proběhla celá řada dílčích výstav, mnoho z nich právě v GHMP, a nyní můžeme tuto dobu fundovaně hodnotit umělecko-historickými nástroji. A zároveň lze ještě přímo pracovat s lidmi, kteří tuto éru spoluvytvářeli.

Lidovky.cz: Jedním z vašich odborných zájmů je také umění ve veřejném prostoru. Nejde jen o trvalé umístění plastik, ale vlastně o veškeré venkovní umělecké intervence. Plánujete také na tuto oblast zvýšit důraz?
Touto oblastí se GHMP zabývá poměrně intenzivně. Aktuálně letos se například podílí na Festivalu m3, který byl zahájen v polovině června a letos je jeho kurátorkou Jitka Hlaváčková z GHMP spolu s Ludvíkem Hlaváčkem. Zároveň je zde program Umění pro město, který probíhá ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy, a v něm se řeší jak jednotlivé vyznění prostorů, tak konkrétní díla. 

Do toho bych se samozřejmě ráda také zapojila. Ale tato věc je velmi dobře nastartovaná a vyšla z teze, že není možné, aby si kdokoli postavil cokoli kamkoli, a že by Praha a její hlavní galerie měly do této věci aktivně vstupovat a ovlivňovat ji. Už proto, že umění je velmi silný nástroj pro ovlivňování myšlení lidí, podobně jako třeba reklama.

Lidovky.cz: Jako kurátorka jste se podílela na řadě výstav na různých místech republiky. Budete mít na tuto činnost ve své současné funkci čas?
Ráda bych dokončila rozpracované projekty a pak tyto aktivity odbourala ve prospěch práce v GHMP. Jediné, čemu bych se ráda i nadále věnovala, je kurátorství výtvarné části Festivalu pro židovskou čtvrť v Boskovicích, to je moje srdeční záležitost, které se věnuji od roku 1999. Ale tím, že boskovických výstav a instalací v poslední době přibylo, zapojila se do jejich přípravy také mladá boskovická sochařka a absolventka pražské AVU Magdaléna Roztočilová, která zná jak místní prostředí, tak celou řadu autorů. Nicméně bych ráda u této práce zůstala, jak to půjde nejdéle.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!