Ve hře Doom Eternal se hráči znovu převtělí do bezeslovného a notně osvaleného hrdiny Doom Slayera. Narozdíl od předchozího dílu Doom (2016) nepůjde pouze o to očistit Mars od pekelných zplozenců. Ti totiž tentokrát podnikli úspěšnou invazi na Zemi a sázky jsou tak mnohem větší.
Kromě nového multiplayeru, zbraní i nepřítel na hráče čeká mnohem více volnosti a jejich vlastní obydlí na oběžné dráze Země, takzvané Pevnost Doom (The Fortress of Doom).
  |
Značku Doom vypustilo do světa v roce 1993 dnes již legendární duo John Carmack a John Romero. Hra měla obrovský úspěch a na enginu společnosti ID Software nabídla do té doby neviděný herní zážitek. Hned v roce 1994 přišel druhý díl. Přidal víc nepřátel, lokací i zbraní. Perličkou může být, že v roce 1995 byl Doom nainstalován na více počítačích, než samotný operační systém Windows.
Třetí díl série vyšel až v roce 2004. Podle mnohých jde o úplně ten nejslabší, protože série ubrala na rychlosti a vsadila spíše na hororové prvky. Renesance značky nastala v roce 2016, kdy vyšel restart celé série. Hra s prostým názvem Doom vzala všechny dobré věci z prvních dvou dílů a přidala ultramoderní grafický kabátek a celou hrst dobrých nápadů. Hra byla úspěšná u hráčů i kritiky. Právě na ni Doom Eternal navazuje.
Filmová střelba mimo
Taková oblíbená značka si zaslouží filmové zpracování, pomysleli si v roce producenti z Universal Pictures. Na snímek si najali původem polského režiséra Andrzej Bartkowiak (Třináct dní, ďáblův advokát) a slušné herecké obsazení v čele s Dwaynem „The Rockem“ Johnsonem a Karlem Urbanem. Jenže ejhle, snímek na odkaz videoher zvysoka kašlal. Podle kritiků všechno špatně. Podle ohlasů šlo pro Johnsona i Urbana jeden z nejnižších bodů jejich herecké kariéry. Snímek si na sebe ani nevydělal - při rozpočtu 60 milionů dolarů jich celosvětově získal jen 55. Jedna konkrétní scéna, ve které se film začne schválně podobat videohře, je ale všeobecně vychvalovaná.
To všechno pravděpodobně znamenalo, že se o další filmový Doom nikdo čtrnáct let nepokusil. Pak přišel Doom: Anihilace (Annihilation). Krvelační démoni napadnou výzkumnou stanici na Marsu a je na partě oddaných mariňáků, aby z toho osazenstvo základny vysekala. Snímku hodně uškodilo poloamatérské zpracování a křečovitá snaha udržet po celou stopáž napětí. Ve výsledku film dopadl ještě hůře než Doom z roku 2005.
Sága se dočkala i šesti románových zpracování. První čtyři díly od spisovatelů Dafydda ab Hugha a Brada Linaweavera představují příběh hrdiny Flynna Tagarta. Poslední dva se zaměřují na hrdinu Johna Kanea a navazují na třetí videohru z roku 2004. V praxi jde ale o tuctovou sci-fi literaturu, které přidanou hodnotu poskytuje jen jméno Doom.
