LN Proč jste na program zařadil zřídka uváděné sborové skladby od Beethovena, Haydna a Schumanna?
Ty tři sbory mi připadají velmi zajímavé. Člověk je stále v pokušení provádět rozsáhlá oratoria, ale tyhle tři desetiminutové skladby jsou mistrovská díla. Přesto se vůbec nehrají. Dokonce jsem ani nemohl sehnat nahrávku Haydnovy Bouře.
Zakladatel souboru Gabrieli Consort and Players studoval na univerzitě v Manchesteru. Etabloval se jako specialista na renesanční a barokní hudbu. Zabýval se „rekonstrukcemi“ liturgií 16. a 17. století v různých evropských chrámech. J
LN Ačkoli jste odborník na starší hudbu, v poslední době hostujete čím dál víc u moderních orchestrů...
Paul McCreesh (46)
eho senzační debut na Proms mu zajistil okamžitou smlouvu s Deutsche Grammophon.
Mezi jeho ceněné nahrávky patří Bach, Gluck, ale zejména Händelova oratoria a opery - na několika projektech spolupracoval také s Magdalenou Koženou.
V poslední době jej často zvou i „moderní“ evropské orchestry. V roce 2003 hostoval na Pražském jaru.
Moje angažmá u moderních orchestrů jsou částečně vynucena komerčními důvody. Zajímají mě totiž neznámé tituly staré hudby, které nejsou pro firmy a pořadatele atraktivní. Abych neustále omílal Janovy pašije od Bacha, na to je můj život krátký, a tak toho dělám méně, avšak jen to, co mě opravdu baví.
I když se považuji za mainstreamového dirigenta a nelpím na staré hudbě jako na náboženství, ze zásady s moderními orchestry nehraju baroko. Bez dobových instrumentů není možné dosáhnout té barevnosti. Navíc hodně orchestrů ve střední a východní Evropě stejně jako v New Yorku je stále poznamenáno ruskou houslovou školou. Má to své výhody, pro mě tedy spíše nevýhody. Ale Pražská komorní filharmonie je mladá a přístupná. Za tři hodiny zkoušení jsme udělali spoustu práce.
LN Dá se něco z dobové provozovací praxe přenést do symfonického tělesa?
Co jsem si z takzvané autentické interpretační praxe přinesl, je vášeň, zaujetí, obrovská expresivita a vyostřené kontrasty. Posluchačům se to může líbit, můžou mě nenávidět, ale zaručeně se na mých koncertech nebudou nudit. Chci, aby vystoupení bylo sexy, bez ohledu na to, zda je historicky korektní.
LN Pokud vím, dirigování jste nestudoval, jste původně violoncellista...
Chodil jsem na lekce dirigování soukromě. Až teď ve středním věku, když jsem začal dělat Dvořáka, Brahmse, jsem si uvědomil, jak je těžké dirigovat barokní hudbu. Tam není žádný všeobecně platný systém gest, každý si musíme vytvořit svůj vlastní. A neustále vysvětlovat a vysvětlovat... Pak ovšem záleží na tom, jestli je orchestr dost trpělivý a připravený na detailní práci. Když předstoupíte před takový ten soubor rutinérů, nevyplatí se říct ani „dobré ráno“.
LN Spolupracoval jste několikrát s Magdalenou Koženou. Je v plánu nějaká nová společná nahrávka?
Magdalena je skvělá, dobře se mi s ní pracovalo, ale mám takový pocit, že teď preferuje o něco starší a vlasatější dirigenty... Ale vážně. Rád bych něco uskutečnil, ona však žije v Berlíně a já v Anglii - to je potom těžké.
