Mezi kýčem a fantazií

Několik posledních let investoval svůj čas, peníze a invenci do rodinného snímku, v němž se setkává realita s fantazií a živí herci s animovanými kolegy.

Oba dva světy existují na plátně paralelně, prolínají se pouze výjimečně, jeden do druhého tedy příliš nezasahuje - tedy pokud mluvíme o dvou různých filmařských technikách, protože jinak má svět ušatých miniskřítků na svět lidí vliv zcela zásadní.

Režiséra inspirovaly kresby Patricie a Céline Garciových, v nichž se snoubí nemaskovaná kýčovitost s odzbrojující roztomilostí. Postavičky s dlouhýma ušima a střapatými účesy umístil do podzemní hmyzí říše, na povrchu se pak odehrává realistický - byť dobově stylizovaný - příběh desetiletého Arthura (talentovaný Freddie Highmore, kterého známe z Karlíka a továrny na čokoládu).

Rodiče ho rok co rok odkládají na celé prázdniny k babičce (přiměřeně trhlá Mia Farrow) a přes rok na něj kašlou jakbysmet. Kluk má ale podnikavého ducha a když zjistí, že by babička mohla přijít o domek, vezme situaci do svých rukou.

Pro živelně poskládaný příběh je to záminka, aby se Arthur mohl dostat do říše Minimojů, podniknout tu ve zmenšeném a animovaném vydání dobrodružnou výpravu, utkat se se zlem a zachránit nejen zdejší království, ale i babiččin dům a ztraceného dědu.

Animovaná rovina, která filmu dominuje, se sice nemůže rovnat například produkci Pixaru, nicméně je natolik odlišná od toho, co jsme zvyklí na plátně vídat, že je to vlastně příjemná změna.

Příběh by mohl sloužit jako lekce eklektické scenáristiky: míhají se tu motivy ze Star Wars, Pána prstenů, Harryho Pottera či artušovských legend. Besson se neobtěžoval s žádnými odkazy či citacemi, jednoduše si „nakradl“, kde se dalo. Z nějakého záhadného důvodu mu to docela vyšlo - a nejde jen o to, že jednotlivé postavičky v originále namluvili například David Bowie nebo Madonna, jeho film nenudí, dokáže zaujmout, má napětí i humor, a tu a tam dokonce dojme.