Sobota 4. února 2023, svátek má Jarmila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Mezi půllitry piva se v Praze kultuře vždycky dařilo

Jedová chýše. Legendární nálevnu „hříšných lidí města pražského“ každý zná z filmů, málokdo však asi ví, jak vypadala doopravdy foto: Academia

Možná že název knihy Praha ožralá bude leckomu připadat poněkud neomalený. Má ale silnou kulturní konotaci. A uvádí do světa knihu, která sice pojednává o alkoholu, najmě o pivu, ale stejnou měrou i o kulturním dění, nejen v Praze tradičně s prostředím hospod spojeným.
  16:00

Je to možná trošku provokativní, v současné době, když jsou už řadu měsíců hospody zavřené, vydávat a v novinách ke čtení doporučovat knihu, která o pohostinských zařízeních pojednává. Ale berme to pozitivně: za časů lockdownu alespoň máme čas si průvodce Radima Kopáče a Petra Stančíka Praha ožralá důkladně prostudovat, vytipovat si místa, která zatím ušla naší pozornosti, a těšit se o to víc, „až to konečně otevřou“.

Společenský tmel

Autoři, zkušený publicista a knižní editor Radim Kopáč a literát, básník a prozaik Petr Stančík, mají oba k prostředím pohostinských zařízení po „pracovní“ stránce blízko. Kopáč je mj. editorem knihy Pijácká čítanka nebo spoluautorem hned dvou knih o erotické historii Prahy (a erotika a alkohol si odjakživa podávají ruce), a nikdo, kdo četl Stančíkův stěžejní, cenou Magnesia Litera oceněný román Mlýn na mumie, nemůže pochybovat, že jeho autor má ke světským radovánkám včetně gastronomických, nápoje v to počítaje, veskrze pozitivní vztah.

Kniha Praha ožralá vychází v nakladatelství Academia v edici Průvodce, rozhodně se ale nejedná o standardní „heslář“ napsaný sice informačně hodnotně, ale jinak jazykem bez chuti a zápachu. Je to nejen proto, že oba autoři se psaným slovem dlouhá léta živí, ale také tím, že velkou část textu tvoří převzaté a citované pasáže, často z významných literárních děl. Právě zde je totiž klíč výběru oněch osmi desítek pražských restaurací, hospod a pajzlů, které autoři do průvodce zařadili: většina z nich má kulturní, tedy hlavně literární, ale i hudební nebo divadelní konotace. Chodili sem umělečtí tvůrci, zakládali tu stolní společnosti nebo zde přímo tvořili. „Hospody byly odjakživa společensko-kulturní tmel, tady se vedly řeči – a z řečí povstávaly osobnosti, situace, nadosobní smysl,“ píše se v předmluvě.

Skandální odhalení

Název knihy bude jistě připadat těm, kteří za minulého režimu sledovali neoficiální kulturu povědomý: Ožralá Praha se jmenuje jedna z prvních básnických sbírek undergroundové ikony Egona Bondyho ze začátku padesátých let. Autoři tedy název své knihy přiznaně zamýšlejí jako poctu jednomu z literátů, s prostředím pražských pivnic nejvíce spjatých. Osobnosti undergroundu, nebo s ním související, se ostatně prolínají celou knihou – Ivan M. Jirous, Milan Hlavsa, Eugen Brikcius a mnozí další. Mezi „androšské“ hospody kromě jiných patří i žižkovská nálevna Nad Viktorkou, jež se záběru knihy vymyká v tom, že byla založena až v roce 1992, zatímco kniha je postavena na podnicích, které svá nejlepší léta prožily před rokem 1989.

A to v mnoha případech i desítky let před ním – takový Batalión či Jedová chýše vzaly za své desítky let před Sametovou revolucí. Mnohé zařazené pivnice, zejména ty na Starém Městě a Malé Straně (které zabírají skoro polovinu rozsahu knihy), psaly svoji historii paralelně s českými kulturními dějinami a pohybovaly se v nich a ve svém díle je reflektovaly největší osobnosti české kultury.

Je to vlastně podobné jako nedávno vysílaný televizní seriál o Boženě Němcové, který přinesl „skandální odhalení“, že slavná spisovatelka také měla nějaký sexuální život. Z množství odkazů vidíme, že nejen Jaroslav Hašek či Bohumil Hrabal, ale třeba i Jan Neruda, Jakub Arbes nebo Mikoláš Aleš pěkně nasávali – což jim ovšem nezabránilo stvořit díla, o kterých se dodnes učíme ve školách.

Autor:

Mohlo by vás zajímat