Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mrtvolky ptáků, heroin i jelení penis. Skrytý svět Taryn Simonové

Kultura

  6:00
PRAHA - Newyorská umělkyně Taryn Simonová v Galerii Rudolfinum s chirurgickým zaujetím preparuje usmrceného ptáčka a s věcným chladem do základů otřásá také egem agenta Jejího Veličenstva. Netušených paralelních realit tu ovšem lze prožít víc. Jako má Bond povolení zabíjet lidi a ptáky, Simonová si přivlastnila právo rozbíjet iluze.

Taryn Simon: Složka: Kostým - Závoj. Obrazová sbírka, 2013 foto: Rudolfinum

Coby fotografka se Taryn Simonová (narozena roku 1975, absolventka Brownovy univerzity) výrazněji představila v roce 2002 cyklem Nevinní. Zabývala se případy justičních omylů a pro New York Times Magazine vytvořila kolekci fotografií, které zachycovaly domnělé zločince na místech činu. Již tehdy položila základy svého životního projektu, jímž je téma mylné identifikace a interpretace, přičemž na fotografii zachycená realita je nositelem skutečnosti zkreslené.

Taryn Simon: Ptačí preparát (Amazona guildingii) Terénní průvodce po ptactvu Západní Indie, 2014

Umělkyni, jež je zastoupena například ve sbírkách newyorské MoMA či pařížského Centre Pompidou, hostí Rudolfinum v České republice úplně poprvé. Po muzeu Jeu de Paume v Paříži se navíc jedná o její druhou retrospektivní výstavu vůbec. Pražská výstava sestává ze šesti projektů vytvořených v letech 2007 až 2014. V úvodním výstavním sále představuje fotografka kolekci Terénní průvodce po ptactvu Západní Indie představující unikátní ornitologický atlas. Ian Fleming, autor knih o Jamesi Bondovi, si pro svého hrdinu vybral živý předobraz – anglického ornitologa se stejným jménem. Simonová z filmového materiálu o agentu Bondovi s důsledností vypitvala ptactvo, ať už bylo do původních záběrů zakomponováno v rámci postavení scény, anebo se tam dostalo náhodou. Vyčlenila mu na svých fotografiích hlavní roli a přepychový svět, jaký známe z bondovek, i agenta samotného naopak v anarchistickém duchu zcela „vystříhala“.

Kdo má právo definovat realitu

V Obrazové sbírce z roku 2013 vychází Simonová z katalogizovaného archivu největší obrazové knihovny na světě, která je součástí New York Public Library, a transformuje jej ve vlastní fotografické koláže. Ze stávající kroniky vytváří vlastní myšlenkovou mapu, jejíž záměr nemusí být explicitně vysvětlen. Umělkyně rozbíjí nejedny růžové brýle, aby diváka vzápětí obelstila znovu (například koláž Izrael a Palestina). Klam se objevuje nejen v sériích prezentovaných v Rudolfinu, ale také v instalaci výstavy: některé z fotografií jsou lidskému oku důmyslně nedostupné, jsou zavěšeny příliš vysoko a stávají se spíše estetickým rámcem, než aby přinášely nová sdělení. Simonová nutí své publikum dívat se za hranice nazíraného, statický vztah divák a vystavený objekt neexistuje, nyní k sobě oba promlouvají navzájem. Autorka také nastiňuje, že „někdo má větší a někdo menší právo definovat realitu“. V sálech Rudolfina poznáte, že vyvolenou je ona sama. Kurátor Michal Nanoru Simonovou respektuje a rozumí jí, prezentace její tvorby je akcentována pouze na nelidské objekty, čímž dává vyniknout naléhavosti interpretovaných sdělení.

Taryn Simon: Úřad pro cla a ochranu hranic USA, Místnost záchytu pašovaných předmětů, John F. Kennedy Airport, Queens,New York. Americký index skrytého a neznámého, 2007

V sérii Kontraband (2010) nafotila umělkyně předměty zabavené pasažérům cestujícím na newyorské letiště JFK. Odhalení se netýká pouze převáženého zboží od heroinu a listů katy jedlé po mrtvolky ptáků, kachní jazýčky a jelení penis. Bizarně se jeví zejména pašování myšlenek, honba za západními i orientálními kulturními vzorci v pokřiveném obrazu doby jako v případě zkonfiskovaných kabelek Louis Vuitton, ale i rituálních afrických masek, které se na americké půdě stávají plochou dekorací. Je každá zkušenost přenositelná? Pokus o investigativní novinařinu projevila Simonová ve své práci Americký index skrytého a neznámého z roku 2007, když se vydala fotografovat do institucí podřízených vládě Spojených států amerických na poli bezpečnosti, administrativy, vědy a do jisté míry také kultury a zábavního průmyslu. Autorka sestavila fotografickou prezentaci úřadů, jejichž činnost je vzrušujícím předmětem konspiračních teorií; anebo naopak poukazuje na něco, k čemu jsou občané sami lhostejní – tím výrazněji, čím více se zasycují konzumními slastmi. Simonová nepřináší senzaci, senzačně však odkrývá odvrácenou stranu své doby, jež se od mccarthismu příliš neliší: principy moci a manipulace v mediálním prostoru, americkou hegemonii, konformismus, opojení americkým snem.

Simonová svůj umělecký vesmír uzavírá do předem ohraničené, zároveň libovolné definice, ale očekává, že její publikum vyleze z komfortu fiktivních světů (Hollywoodu, Disneylandu, konspiračních teorií) a bude přemýšlet. A nikdy v tom úsilí nepoleví. Jak říká Peter Sellers v adaptaci knihy Jerzyho Kosińského Byl jsem při tom: „Je to jako televize, jen můžete vidět mnohem dál.“

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!