Pozdně gotická socha, za niž muzeum zapaltilo 300 tisíc korun, pochází podle historiků z regionální dílny, jež zhotovovala řezby pro značnou část západních Čech. Veřejnost dílo uvidí od dubna v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze.
Osud plastikyDo 80. let minulého století byly v kostele ve Stráži u Tachova, i když původně pravděpodobně nepatřila k jeho inventáři. V polovině 80. let byla ukradena, poté se ocitla v soukromém vlastnictví. "V 90. letech dostala nabídku k její koupi Národní galerie, která ji z finančních důvodů odmítla," uvedl Frýda. V roce 1996 byla soudním znalcem oceněna na 1,5 milionu Kč. Muzeum ji odkoupilo na konci minulého roku ze soukromé sbírky, a to díky mimořádné dotaci Plzeňského kraje. Ve sbírkách muzea je zatím zastoupeno deset plastik Mistra Týneckého Zvěstování, další tři má ve fondu Západočeské galerie. |
"Jde o produkt regionální dílny, jež měla svého představitele, říkáme mu Mistr Týneckého Zvěstování podle oltáře v Kralovicích," uvedl ředitel Západočeského muzea František Frýda. "Působilo tam víc umělců, byla to jakási manufaktura na výrobu církevního umění," dodal.
Činnost dílny pokrývala poptávku po oltářních skříních pro venkovské a městské kostely v širokém okolí Plzně. Tvorba byla také úzce spjata s měšťanským, nejspíše plzeňským prostředím. Umělecká díla si zřejmě objednávali měšťané a nižší šlechta a tvorba dílny nese znaky rozsáhlé produkce. "Dnes známe asi 60 uměleckých děl připisovaných této dílně, která svůj vrchol zažila v druhém desetiletí 16. století," doplnil Frýda.
Socha představuje atletickou postavu muže s bederní rouškou u kmene stromu a s ranami po šípech. Pojata je už v renesančním duchu, akcentuje krásu lidského těla. Svatý Sebastián je jedním z nejuctívanějších mučedníků. Byl to římský důstojník v době císaře Diokleciána v letech 288 až 300 našeho letopočtu pověřený pronásledováním křesťanů, ale přijal jejich víru a snažil se přivést i císaře ke křesťanství.
