Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Na jihlavský festival míří ruský radikální aktivista Pavlenskij

Pjotr Pavlenskij - „Oddělení“. foto: Reuters

Rozhovor
Před pár dny si ruský aktivista Pjotr Pavlenski na protest proti zneužívání psychiatrie státem uřízl ucho přímo na střeše moskevské psychiatrické kliniky. Svou návštěvu jihlavského festivalu dokumentárních filmů přesto potvrdil. O hostech festivalu hovoří režisér a vedoucí Inspiračního fóra Filip Remunda.
  7:00

Cílem fóra je propojit diváky a filmaře s lidmi z veřejné sféry, kteří radikálně posouvají hranice společenského dialogu. Proč jste se rozhodl pozvat letos na Inspirační fórum právě Pjotra Pavlenskiho? 
Vždy se snažím pozvat někoho z prostoru bývalého Sovětského svazu. Vnímám to jako gesto podpory lidem, o nichž se u nás, díky neblahé zkušenosti s okupací,mluví v těch nejtemnějších souvislostech. Nesouhlasím s extrémním názorem, s nímž jsem se bohužel opakovaně setkal, tedy že na “rusáky platí jenom zbraně”. Z toho, že k nám přijede velmi nekonformní ruský umělec, situacionista Pavlenskij, mám velkou radost. U nás je zatím poměrně neznámý, v Rusku je však velmi uznávaný a byl dokonce v jedné anketě, v níž zastínil i superstar Pussy Riot, prohlášen nejvýznamnějším umělcem minulého roku. Pavlenskij svůj poslední happening realizoval před pár dny, kdy nahý, vyzbrojený jen obrovským kuchyňským nožem, vylezl na střechu psychiatrické kliniky v Moskvě, kde si vangogovsky uřízl lalůček ucha na protest proti zneužívání psychiatrie státem. Současné Rusko totiž podle opozice navazuje na nechvalně proslulé případy likvidace odpůrců režimu v léčebnách.

ČTĚTE TAKÉ

Nakonec tedy ale dorazí?
Obával jsem se, že jej, podobně jako tomu bylo v minulosti, zavřou a nechají vyšetřit psychiatrem, což by se mohlo protáhnout a hrozilo by, že do Jihlavy nestihne přijet. Jeho kolegyně Oksana Šalygina mi před chvílí potvrdila, že Pjotr byl propuštěn a je na cestě do Petrohradu. Odtud už je to do Jihlavy kousek...

Režisér Filip Remunda

Jací budou další hosté Inspiračního fóra?
Dalším hostem je bývalý americký voják Ethan McCord, známý díky videu Colateral Murder publikovaném Wikileaks z něhož je patrné, že v roce 2007 vrtulník Apache rozstřílel na předměstí Bagdádu dodávku plnou civilistů. Ethan bezprostředně po incidentu zachránil dvě děti, aby se následně psychicky složil. Na celém jeho příběhu je zajímavé, že pan McCord není žádný pacifista, naopak, má rád zbraně a do Iráku nastoupil s hrdostí na to že, přišel bojovat za svobodu a demokracii. Během incidentu si uvědomil, že, jak říká, velitelé jednotek americké armády systematicky dehumanizují nepřítele a dělají z vojáků stroje na zabíjení. Ethan už několik let objíždí Ameriku a otevřeně hovoří o zážitcích z Války proti terorismu.

A třetí host?
Tím je profesor hongkongské univerzity Joseph Čcheng, vážený intelektuál, který aktivně účastní současných bouřlivých událostí a patří dokonce k zakladatelům hnutí Occupy Central. Sílu k boji za zachování autonomie “svého města” hledá mj. i v československé historii a díle Václava Havla.

Zdá se mi, že všichni tři hosté mají letos společnou snahu zvrátit či alespoň veřejně zostudit nějaký politický systém či instituci z pozice jednotlivce. Společná jim je také veliká osobní odvaha, která je vede až k hranici ztráty osobní svobody. Bude se letošní IF snažit inspirovat dokumentaristy k tomu, aby více riskovali – k příklonu k radikálnější kinematografii?
Nikomu nic nebudu nutit. Sám to nesnáším. Snažím se, aby u nás zaznívaly názory, které můžou způsobit vytržení ze samozřejmosti. Loňský host Tariq Ali v Jihlavě zpochybnil zásluhy “nejslavnější Češky” Madeleine Albright v instalaci demokracie do Kosova a mnohé přítomné urazil tvrzením, že si Václava Havla sice hluboce vážil jako umělce, ale že jako politika jej hodnotí velmi kontroverzně. Radoval jsem se s z toho, jak tento zcela korektně pronesený úsudek vyprovokoval několik kovaných zastánců odkazu prezidenta VH ze židle. A třeba takový Alex Plucer - Sarno z Vojny inspiroval radikální úvahou o TVORBĚ: “Nejdřív musíte poslat do prdele všechny tupý příbuzný, jeblý kamarády, společenskou morálku, pojebanej trestní zákoník, prašivý sociální normy, páchnoucí myšlenky na peníze a zpíčený představy o svatým a vysokým umění a umělci jakožto proroku vlasti, který se k nám dostaly z doby kamenný. Poslali jste je do prdele? Tak se můžete pustit do práce!” Pro každého máme něco...

Ve svých výrocích Pavlenskij interpretuje své performance jako namířené nejen proti ruské moci, ale také proti občanské apatii. Počítáte s možností, že se pokusí probudit i jihlavské publikum? Nebo si myslíte, že to je dosti bdělé?
Zaujalo mě, jak rozdílně je Pavlenskij vnímán u nás a v Rusku. Češi, a to včetně mě, jsou Pavlenskim šokováni. Pamatuju se, když jsem po jeho performance nazvané FIXACE přiletěl do Moskvy a všichni se mě ptali, “co říkáš na Pavlenskýho?” Odpověděl jsem, “myslíš toho, co si přibil koule k Rudýmu náměstí? Pavlenskiho jsem tenkrát moc neznal, odpověděl jsem, že je to asi víc exhibicionista než umělec. To zase šokovalo mé ruské přátele. Pavlenskji byl pro něj téma č.1. Každý mu rozuměl po svém, všichni ho považovali za velkého frajera. Rudé náměstí, vojenské přehlídky, Lenin, to všechno jsou prý symboly mužského šovinismu...Navíc co jiného se propojuje s ruským militarismem víc, než “přibitý koule”. Pavlenskiho nejnovější akce, ODDĚLENÍ, se v Rusku přes noc stala kultovní, u nás jsem zaznamenal spíš rozpačité reakce. I proto jsem rád, že k nám Pavlenskij přijede a že jej budeme mít možnost zažít na vlastní kůži...

Rozhovor v nezkrácené anglické verzi vychází na: http://www.dokrevue.cz/en/clanky/inspiration-forum

 

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...