Pátek 3. února 2023, svátek má Blažej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Na střeše i ve starých záznamech. Pražské jaro má důkladně promyšlený náhradní program

Happy Birthday Pražské jaro! foto: Pražské jaro

PRAHA - Mezinárodní hudební festival Pražské jaro letos sáhl k mimořádným nápadům. Jedním z nich je třeba i kompozice Happy Birthday.
  14:00

Kompozice Happy Birthday, kterou ke svým 75. narozeninám Pražské jaro objednalo u skladatele Petra Wajsara, zahájila v úterý online koncert ze střechy Rudolfina. Hudební gratulace Pražskému jaru připravili hvězdní interpreti – mezzosopranistky Bernarda Finková a Dagmar Pecková, klavíristé Garrick Ohlsson a Miroslav Sekera, laureáti soutěže Pražského jara – trumpetista Gábor Boldoczki, hornista Radek Baborák, pozounista Lukáš Moťka a varhaník Pavel Svoboda, Pražákovo kvarteto a Epoque Quartet. Pořadem provázel hudebník a režisér Ondřej Havelka.

Mimořádnou formu letošního ročníku Pražského jara prokázal už nápaditý start festivalu, střihový pořad sestavený z atraktivních historických uvedení Smetanovy symfonické básně Má vlast: Vyšehrad z roku 1968, kdy Českou filharmonii dirigoval Karel Ančerl, Vltava s Českou filharmonií a Václavem Neumannem z roku 1981, Šárka z roku 1990 pod taktovkou Rafaela Kubelíka, Z českých luhů a hájů z Pražského jara 1993, kdy byl festival poprvé v historii zahájen zahraničním orchestrem – Royal Liverpool Philharmonic Orchestra řídil Libor Pešek –, Tábor z roku 2011, kdy pod vedením Jiřího Bělohlávka vystoupil Symfonický orchestr Pražské konzervatoře.

Závěrečnou báseň Blaník jsme slyšeli v provedení Vídeňských filharmoniků za řízení Daniela Barenboima v roce 2017.

Leonard Bernstein s Beethovenovou „Devátou“

I pokračování festivalu je letos neobvyklé. Z pěti pražských a jedné brněnské koncertní síně se živě přenáší jedenáct koncertů. S jejich šířením pomáhají Česká televize (kromě koncertů například i Echo Pražského jara, vysílané na ČT art každou neděli od 20 hodin) i Český rozhlas (pravidelné Polední koncerty na stanici Vltava), do zahraničí potom Česká centra a velvyslanectví ČR.

Za zmínku jistě stojí živě přenášený koncert nadaných žáků základních uměleckých škol, stipendistů akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra Jana Fišera a pianisty Iva Kahánka. Koncert je věnován na podporu hudebníků na volné noze. Sbírku inicioval hornista Radek Baborák (více na donio.cz/muzikanti). 

Stálým posluchačům Pražského jara mohou být jistou satisfakcí záznamy významných festivalových koncertů uplynulých let. V sobotu 16. května například festivalový debut norského klavíristy, tehdy třiadvacetiletého Leifa Oveho Andsnese z roku 1993. Poslechnou si také klavíristu sira Andráse Schiffa, který se měl stát rezidenčním umělcem letošního ročníku; jeho vystoupení připomene 2. června koncert z Pražského jara 2008, kdy za doprovodu Budapest Festival Orchestra a pod taktovkou Ivána Fischera uvedl Dvořákův klavírní koncert. V předvečer závěru festivalu je pro diváky připraven opravdový klenot – záznam provedení Beethovenovy Deváté symfonie „S Ódou na radost“ z Pražského jara 1990, kdy v čele České filharmonie stanul Leonard Bernstein.

„Má to pro nás ohromnou symboliku. Tato symfonie měla podle původních plánů letošní ročník s ohledem na velké Beethovenovo výročí zakončovat,“ vysvětluje ředitel Pražského jara Roman Bělor. „Leonard Bernstein vystoupil v letech 1946 a 1947 na prvních dvou ročnících Pražského jara. Pak přijel opět až v roce 1990, stejně jako zakladatelé festivalu Rafael Kubelík a Rudolf Firkušný, na první svobodné Pražské jaro po čtyřech dekádách komunistické totality. Třetího června uplyne třicet let od tohoto památného koncertu.“

Autor:

Mohlo by vás zajímat