Peter Greenaway osobně představí svůj zatím poslední film Goltzius a společnost Pelikán. Připomenut bude výběr z jeho dosavadní tvorby, bude mít také přednášku o "smrti filmu" a nových možnostech kinematografie.
Španělsko z mnoha úhlů
Hlavním pozornost letos dramaturgové zaměřili na španělský film. Jedna linie této sekce je zaměřena na národní žánr españolada, který staví na stereotypech jako je flamenco, býčí zápasy a další lidové zvyklosti, nebo proslulý iberský machismus. Uvedeny ale budou i filmy, které tyto stereotypy bourají a ukazují rozmanitost španělské produkce. K vidění budou horory, filmy Luise G. Berlangy, který patří mezi mezinárodně nejproslulejší španělské tvůrce, i ukázka nejnovější produkce, jejíž kolekci připravili redaktoři internetového serveru El Antepenúltimo Mohicano.
Uveden bude například film Zraněná režiséra Fernanda Franca. Syrový psychologický snímek o mladé ženě bojující s depresí získal řadu domácích i evropských ocenění – cenu za nejlepší ženský herecký výkon a zvláštní uznání poroty na MFF v San Sebastiánu 2013, cenu Goya 2014 za nejlepší ženský herecký výkon a nejlepší režii a tři další nominace na cenu Goya 2014.
Znovuobjevený Bresson
Samostatná sekce bude věnována francouzskému tvůrci Robertu Bressonovi (1901 - 1999), výjimečné postavě evropské kinematografie. Nezaměnitelný, precizní, až asketicky střídmý a přitom vnitřně bohatý styl „bressonovského kinematografu“ představí divákům filmoví teoretici, kteří nabídnou lektorský úvod k promítaným filmům, a také Mylene Bressonová, režisérova asistentka a pozdější partnerka, která přijede do Hradiště diskutovat s návštěvníky o dílech jednoho z nejoriginálnějších režisérů všech dob. LFŠ nabídne ojedinělou příležitost vidět všechny Bressonovy celovečerní filmy, kterých je celkem čtrnáct. K nejznámějším jeho dílům patří Deník venkovského faráře, K smrti odsouzený uprchl, A co dál, Baltazare nebo adaptace Dostojevského novely Něžná.
Leopardí žena a ti druzí. Nesmrtelný Hollywood 30. let
Odlehčení od filmů vyžadujících soustředění nabízí divákům sekce Screwballové komedie. Představí filmy, které vznikly v Americe v době hospodářské krize, tuhé cenzury a ve světě dominantního mužského elementu. Právě tehdy se zrodil žánr, který začal nabourávat dosavadní konvence tím nejvstřícnějším způsobem - komediemi. Charakteristické pro ně byly výstřední, bláznivé zápletky, vůdčí ženské postavy i výrazné sociálními akcenty. Snímky jako Stalo se jedné noci, Leopardní žena či Příběh z Philadelphie, v nichž nejen dobové publikum okouzlovali hvězdy typu Caryho Granta, Katharine Hepburnové, Carole Lombardové či Clarka Gablea nabízejí i dnes něco víc než "bláznivou komedii". Souboj pohlaví, kulometné dialogy, výstřední zápletky i věčné téma manželství – to je screwball.
Britské sociálky i světový porn-art
Sociální film je žánr bytostně spjatý s britskou kulturní, sociální i politickou tradicí už od 50. let a od 60. let je nazýván britský sociální realismus. Sekce prezentovaná na LFŠ představí divákům současné formy britského sociálního filmu v podobě tvorby autorů různých generací a v podobě odlišných autorských vztahů k dlouholeté realistické tradici.
Nahota ve filmu, pornografie ve filmu a další témata zkoumá sekce Porn-art. Zaměřena je na díla obsahující prvky hardcore erotiky a porna (především nesimulované sexuální techniky) a jejím cílem je vývoj pronikání těchto elementů do současného uměleckého filmu, analyzovat způsob natáčení a následného zobrazování hardcore erotických scén, představit různorodost žánrů a teritorií a v neposlední řadě dát prostor menšinovým sexuálním praktikám... Uveden bude například srbský snímek Klip, otevřená výpověď o dospívání v současném Sarajevu.
Setkání, workshopy, přednášky
Letní filmová škola je věrná svému názvu a kromě filmů samotných přináší také setkání s tvůrci, kreativní díly a odporné přednášky. Pod názvem Letní filmová akademie přináší letos cyklus přednášek, které návštěvníkům představí konkrétní obsah jednotlivých profesí, podílejících se na zrodu filmu, a to prostřednictvím setkání s respektovanými zástupci jednotlivých oborů. Profesi režiséra představí Bohdan Sláma (Divoké včely, Štěstí, Venkovský učitel, Čtyři slunce), o kameře promluví F. A. Brabec (kameraman filmů Čas sluhů, Obecná škola, Jízda, režisér snímků Kytice, Krysař nebo Bolero). jak žije a pracuje scenárista přiblíží marek Epstein, tvůrce předloh ke snímkům Václav, Vrásky z lásky, Signál či Posel.
Uherské Hradiště letos navštíví i řada porozuhodných osobností světové kinemografie a dalších filí spojených s filmem. Kromě již zmíněné hlavní hvězdy petera Greenawaye to bude například fotograf Tino Hammid, syn známého avantgardisty Alexandra Hackenschmieda, který uvede filmy z otcovy retrospektivy a přiveze ukázat Hackenschmiedovy kresby, malby a fotografie.
Na Moravu dorazí také „zlobivé děvče“ slovenského filmu - dokumentaristka Zuzana Piussi, proslavená svými nekompromisními pohledy na současnou slovenskou společnost a politiku. Představí svoje filmy Křehká identita, Muži revoluce, Nemoc třetí moci, Od Fica do Fica a další.
Dalším hostem bude americký režisér Todd Solondz, významný představitel nezávislého filmu, jehož snímky se pravidelně objevují na velkých festivalech (Cannes, Benátky, Sundance). Právě v Sundance získal Solondz v roce 1996 hlavní cenu za snímek Vítejte v domečku pro panenky. V Hradišti budou uvedeny jeho filmy Černý kůň, Opsáno ze života, Palindromy, Štěstí, Vítejte v domečku pro panenky a Život za časů války.
Přijede také legendární tvůrce francouzské kinematografie Bertrand Tavernier, který je jako režisér činný již pět dekád a na světových festivalech nasbíral desítky cen, například Zlatého medvěda za snímek Volavka nebo Cenu za režii z Cannes za film Neděle na venkově. Tavernier je autorem francouzských filmových klasik jakými jsou Hodinář od Sv. Pavla, Soudce a vrah či Smrt v přímém přenosu, ale na LFŠ představí také svůj nejnovější film, ironickou politickou komedii Quai d´Orsay.