"Ne všechny ženy mají mateřský instinkt," tvrdí režisér Francois Ozon. "Naše společnost mateřství idealizuje a na ženy, které se ho vzdávají, nahlíží skrz prsty."
LN Vaše poslední dva filmy Ricky a Útěk vznikly během doby velmi krátké i na vaše poměry. Jak k tomu došlo?Nejdřív jsem Útěk vůbec dělat nechtěl, chtěl jsem si po Rickym dát prázdniny. Ale vždycky jsem toužil natočit film o těhotenství a mateřství. A zavolala mi kamarádka herečka, která byla v šestém měsíci. Zeptal jsem se jí, jestli by do toho se mnou šla. Nechala si to projít hlavou, ale nakonec odmítla. Odložil jsem ten nápad na čas stranou, ale pak mi můj casting director povídá, že v Paříži jsou momentálně tři těhotné herečky. Jedna z nich byla Isabelle Carré, která nakonec v Útěku hraje těhotnou Mousse.
LN Kde se ve vás tahle touha točit o těhotenství vzala?Pramení myslím z toho, že jsem nikdy těhotný nebyl a nejspíš ani nebudu. Tím je pro mě to téma tajemné, chci ho prozkoumat. A taky si myslím, že těhotná žena je velmi krásná, erotická. Ve filmech se skutečné těhotenství neobjevuje, točí se s umělými břichy. Isabelle vypadá velmi mladě, i když jí při natáčení bylo osmatřicet. Chtěl jsem natočit až skoro dokumentárně přerod dívky v ženu.
LN Jako byste v Útěku naznačoval, že muži jsou lepší matky než ženy.Konec je dost otevřený a ne úplně realistický, například co se týče legální stránky věci. Mě zajímalo ukázat, že ne všechny ženy musejí mít mateřský instinkt. Naše společnost mateřství idealizuje a na ženy, které se ho vzdávají, nahlíží skrz prsty. Mousse si chce dítě nechat ne kvůli němu samotnému, ale aby rebelovala proti rodině jeho otce a aby na jeho otce měla "památku".
LN Mluvil jste s Isabelle i o možnosti natočit scénu porodu?Ne, to mě až tak nezajímalo. Ale Isabelle měla dvě podmínky. Zaprvé, aby se natáčelo v Baskicku. Měla tam jet na prázdniny a už si tam pronajala venkovský domek. A taky nechtěla, aby film skončil narozením chlapce: sama čekala kluka a měla obavy, že si jednou může myslet, že na jeho raném životě parazitovala.
LN V jakém pořadí jste Útěk točili?Začali jsme prostředkem, kdy Paul přijede za Mousse na venkov. Pak jsme čekali, až Isabelle porodí, a teprve potom natočili začátek a konec. Isabelle pochopitelně nechtěla, aby ji třeba ve scéně na diskotéce někdo praštil do břicha.
LN Jak těhotenství Isabelle ovlivňovalo natáčení a ji samotnou? Byla třeba míň soustředěná?Rytmus natáčení a vnitřní rytmus těhotné ženy jsou pochopitelně naprosto odlišné. Snažili jsme se jí vyjít maximálně vstříc. Nechtěla třeba točit brzo ráno nebo pozdě večer. Štáb čítal vlastně jen osm lidí, takže jsme se mohli přizpůsobit všemu. Jako filmař jsem jejího těhotenství mohl i využít: míň si uvědomovala svůj budoucí obraz na plátně, míň se kontrolovala, mohl jsem ji líp vést. Byla do značné míry opak své postavy: pořád o těhotenství mluvila.
LN Přemýšlel jste, co s dítětem Mousse bude dál?Ano, ale jeho budoucnost se má odehrát v divákově mysli. Můžete si klidně napsat pokračování, Útěk 2.
LN Neuvažoval jste, že byste své pracovní tempo zpomalil a dal si pauzu?Ne. Naznačujete mi, že bych měl? (smích) Pracuju v přirozeném rytmu. Když něco můžu udělat, tak to udělám. Kdybych nemusel dávat rozhovory, natočím toho ještě víc.
LN Pracujete teď na něčem?Ano. Natáčení už skončilo, film by měl být hotový koncem roku. Jde o komedii, takže už žádné smrti, drogy a tak. Je to velmi francouzská věc, trochu jako mých 8 žen, s tím rozdílem, že to je političtější. Hlavní role hrají Catherine Deneuve a Gérard Depardieu.
LN Ve svých filmech průběžně sledujete velká témata jako narození, smrt, nemožnost vztahů...Nemám kariéru naplánovanou, nejsem jako Rohmer nebo Kieślowski, pracuju instinktivněji. Jak jsem říkal, zrovna tenhle film odstartovala ta kamarádka. Věci si najdou svoji cestu, když přijde jejich čas. Každý má nějaký oblíbený okruh témat a já je v sobě nechávám zrát.
LN Točíte nejrůznější žánry, komedie i dramata. Na jaké filmy se díváte sám?Nemám zvláštní preference. Zvládám všechny filmy, pokud jsou dobré. Když jsem byl mladší, nevadilo mi koukat se i na špatné filmy, protože jsem si mohl říkat, jak bych to sám natočil líp. Teď už mě to nebaví. Hodně mám rád evropské režiséry, kteří odešli do USA kvůli válce: Lubitche, Langa, Wildera...
LN Uvažoval jste zkusit nějaký úplně jiný žánr, třeba akční film?Ne. Zatím mi to nikdo nenabídl. (smích) Nikdo po mně nechtěl blockbuster. Kdyby mi slíbili finální střih a totální svobodu, asi bych souhlasil, ale to se nespíš nestane.
LN Pracoval jste s dlouhou řadou francouzských herců. Stává se vám, že vás odmítnou?Někteří odmítli, samozřejmě. Ale snažím se najít herce, kteří se v té které roli cítí dobře. Nechci, aby herec přijal roli a pak s ní nesouhlasili na sto procent. V tomhle ohledu měla Isabelle trochu starosti: pustil jsem jí svůj film Regarde la Mer, který je dost násilný, a ona se bála, co budu provádět s ní.
LN V 8 ženách jste natáčel se staršími i mladšími herečkami, slavnými i méně známými. Jak se vám dařilo takový ansámbl "ukočírovat"?Každá z těch osmi žen byla jiná. Je těžké přizpůsobit se všem, ale zkrátka jsme museli táhnout za jeden provaz. Mezi těmi herečkami nebyla vzájemná rivalita, zápasily spolu jen co se týče jejich vztahu ke mně. Každá chtěla být mou nejoblíbenější, ale já se snažil zůstat neutrální.
