NEJ HITY: Lásko, voníš deštěm. I ty Ozzy

Bylo to poslední album, které s birminghamskou rockovou kapelou nazpíval Ozzy Osbourne; už před jejím vznikem oznámil své rozhodnutí skupinu opustit, ale nakonec se ještě v tomto případě ujal mikrofonu. A tak nazpíval i píseň, která údajně ve svém názvu shrnuje pocity hudebníků z předchozích deseti let.

A taky svým způsobem ironicky reaguje na odchod Osbourna z Black Sabbath.
Ani to jí však komerčně příliš nepomohlo, v britské hitparádě obsadila pouze jedenadvacáté místo. I tak to ovšem byl po čtvrté příčce skladby Paranoid druhý nejúspěšnější singl v diskografii Black Sabbath. Jak by ne, když byla k mání v každé západní prodejně hudebnin.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Několik kousků této malé černé desky se objevilo i v krámcích na letištích, dokonce i v Lublani. Ostravská rodačka se tenkrát vracela z Festivalu rozhlasových stanic; letecky, samozřejmě. Měla čas a v kapse posledních pár slovinských peněz.

Procházela letištní halou: chtělo by to nějaký malý dárek pro syny. Dnes úspěšní hudebníci Vítek a Martin už tehdy horovali pro muziku – a po Led Zeppelin druhá nejvýznamnější heavymetalová kapela (alespoň podle hudební stanice VH1) jim šla pod nos.

Jejich zpívající matka vybrala dobře. Sama si svůj prezent později doma pustila. Víc než ostrá rocková titulní skladba ji zaujala balada na druhé straně. „Byla jsem úplně ohromená, jak je to nádherná písnička,“ vzpomíná s odstupem let ostravská Lady Soul.

Nemyslela však tehdy na sebe, skladbu nabídla Petru Němcovi, vyučenému strojnímu zámečníkovi, jinak též ostravskému zpěvákovi, kytaristovi a hráči na foukací harmoniku, který s Marií Rottrovou a skupinou Flamingo vystupoval v roce 1968 na 2. československém beatovém festivalu v Praze. Písničku si poslechl, ale pak zavrtěl hlavou. Nelíbila se mu.

Bývalá úřednice ostravské pobočky Československé státní spořitelny pokrčila rameny – když nechce, tak nechce, ale ona přece nenechá takový hudební skvost jen tak ležet ladem. Bude však potřeba český text. A protože tou dobou k dvorním básníkům Marie Rottrové patřil vedle Jiřiny Fikejzové a Jaroslava Wykrenta i budoucí ostravský bard Jaromír Nohavica, byla mu skladba dodána k opatření tuzemskými slovy.

Píseň s přímočaře bolestivým textem o rozchodu s letní láskou, jež řekla své poslední sbohem a zmizela v nenávratnu, se mu líbila, a tak začal psát mnohem poetičtější slova o hledání stop včerejších a zaskřípění v orloji: „Jde déšť a já jdu s ním...“ Natočili ji v ostravském rozhlasovém studiu – tak jako spoustu jiných písní této zpěvačky, které dodnes nebyly publikovány. „Jen Jarek Nohavica mi otextoval čtyřiadvacet písní, které se nikdy nedostaly na desku. Je to taková škoda, že uvažuji o jejich vydání,“ tvrdí Marie Rottrová.

V úspěch ostravské verze skladby She’s Gone, která v tuzemsku dostala název Lásko, voníš deštěm, zpočátku nevěřila ani její objevitelka. „Nic moc jsem od ní nečekala – ovšem pouze do chvíle, kdy jsem slyšela, jak kluci z kapely natočili základy. V ten okamžik už mi bylo jasné, že z ní bude velice slavná písnička!“ Nemýlila se. Z písně o lásce, co voní deštěm a je z plískanic, se stal obrovský hit; to ví dnes v této zemi každý. Jen Black Sabbath se to dosud nedozvěděli – do svého koncertního repertoáru tuhle béčkovou píseň snad nikdy nezařadili.

Neučinili tak ani v Praze, kde v roce 2005 vystoupili ve znovuobnovené původní sestavě. „Škoda že jim nikdy nikdo neřekl, jakým ohromným hitem je v naší zemi jimi přehlížená skladba She’s Gone. Jsem přesvědčená, že kdyby ji tady zahráli, zbourají halu!“ tvrdí Marie Rottrová, která se sama letos chystá na poslední koncertní turné. A dodává: „Jen si nejsem jistá, jestli by publikum s Ozzym Osbournem tuhle písničku zpívalo anglicky, nebo česky.“