NEJ HITY: Tanečnice? Vzpomínka na bordel

Jeho spoluhráč Mardoša si nedlouho předtím pořídil vysněný automobil Citroën 2CV, legendární "kachnu"; říkal ji Guiton. Překvapením pro oslavence měla být tajemná projížďka v novém voze – se zavázanýma očima na neznámé místo. Mardoša usedl za volant, jeho žena Bárka na místo spolujezdce,Milan Cais, přezdívaný v kapele Bublajs, se složil na zadním sedadle.

"Představoval jsem si, že pojedeme někam do lesíka, kde mě na krásně osvětleném paloučku bude čekat nějaké poetické překvapení," vzpomíná na slepý výlet Milan Cais. "Jeli jsme strašně dlouho, alespoň mně to tak se zavázanýma očima připadalo. Několikrát jsem se vyptával na cíl naší cesty, ale odpovědi se nikdy nedočkal. Až jsme kdesi zastavili a já byl vyveden z auta, pořád ještě zbavený zraku. Teprve pak mi sejmuli šátek."

První, co ozářilo mžourající oči, bylo červené neonové srdíčko a nad ním název vyhlášeného veřejného domu – Lotos Club. "Trochu se mi rozklepala kolena a vůbec jsem nechtěl překročit práh, ale zároveň jsem věděl, že svým gratulantům nemohu pokazit narozeninové překvapení. Pokusil jsem se je uprosit a žadonil jsem: ‚Kamarádi, prosím vás, nenuťte mě, prosím...‘ Neobměkčil jsem je, Mardoša tvrdě pronesl: ‚Musíš, už se to nedá zastavit.‘" Bárka byla nucena počkat před domem vyhrazeným pouze pro muže a dvojice hudebníků vstoupila do míst prodejné lásky. Mardoša poručil: "Tak si nějakou vyber!" Milan Cais naposledy zaváhal. "Nakonec jsem zvolil šílenou, v obličeji od pohledu hrubou blondýnu s obrovskýma prsama – asi nejvíc mě zaujala podprsenkou s motivem americké vlajky; doslova mezi všemi ostatními dívkami zářila. Řekl jsem si: když už, tak už. A šel se oddat nezvyklému zážitku."

Cíl narozeninové vyjížďky nebyl náhodný. Byla to studentská dohoda dvou spolužáků ze Střední umělecké školy Václava Hollara – Milana Caise a fotografa Salima Issy; toužili tenkrát navštívit veřejný dům a okusit atmosféru doupěte neřesti. Nedostatek odvahy je však nakonec u dveří pod červenými neony vždy obrátil. Baskytarista Mardoša tohle spoluhráčovo dávné přání znal. A pamatoval si ho. Na Silvestra roku 2000 pomáhal s přímým přenosem pořadu Noc s Andělem právě z prostor jednoho z prvních posametových bordelů v této zemi. A tak dostal nápad.

Navíc, Milan Cais byl toho času citově nezadaný. To se nedlouho po narozeninové návštěvě kněžky lásky změnilo; muzikant a výtvarník potkal svou současnou ženu a v létě všichni odjeli na dovolenou do Saint-Tropez. "Jeden den jsem ležel na pláži – a v tu chvíli se ve mně propojily dva silné zážitky: pohled na poklidnou mořskou hladinu romanticky ladící s pěkně začínajícím vztahem a vzpomínka na hodně zvláštní zkušenost v bordelu jménem Lotos Club." A tak vznikl text k písni, kde se zpívá: Malá mořská tanečnice / malá mořská společnice / podvádí mě a objímá / hladinu za mnou zavírá...

Skladba Tanečnice byla první písničkou, kterou kapela složila na připravované album Biorytmy. Mardoša s odstupem let přiznává: "Basová linka v této skladbě mi vždycky trochu připomínala hudbu k filmu Fantomas, ale ve výsledném vyznění to naštěstí není poznat. Vzhledem k tomu, že část textu Bublajse napadla v Saint-Tropez, to ale asi tak úplně mimo nebude. I když samozřejmě vím, že Fantomas řádil především v Paříži, protože v Saint-Tropez by si díky bedlivým četníkům ani neškrt’!"

Kapela Tata Bojs začala skladbu Tanečnice natáčet v lednu roku 2002 ve studiu Sono; dodnes na to Mardoša rád vzpomíná: "Těžko říct, která kapela byla ve studiu před námi, každopádně tam po ní zbylo několik časopisů plných žen plných tvarů. Navíc většinou nahatých tvarů. A zrovna v den, kdy jsme točili skladbu Tanečnice, Bublajs jedním z nich listoval a nad fotoseriálem nazvaným Barmanova slast zvolal: ‚Jé, tahleta ženská – to je ona!‘" Rozhodně bylo od slečny s podprsenkou z americké vlajky moc hezké, že písničku, kterou inspirovala, doprovodila až do nahrávacího studia!

Jak vznikaly české nej hity? Čtěte každé pondělí na serveru lidovky.cz/kultura

V pondělí 18. července: Já se vznáším (Hana Zagorová)