NEJ HITY: Ve sklípku s Rolling Stones

Zpěvačka ví, o čem mluví – s úspěchem v roce 1968 vystupovala na celosvětově největším trhu hudebního průmyslu MIDEM ve francouzském Cannes; tehdy teprve na jeho druhém ročníku.

Tou dobou už měla za sebou vystupování v anglických klubech, tamním rozhlase a především v nejpopulárnějším televizním pořadu Ready Steady Go!, kde se objevila společně s kapelou Rolling Stones!

Není divu, že tuhle píseň má zpěvačka ve svém repertoáru dodnes; dala taky název jejímu prvnímu albu, které vyšlo bezprostředně po listopadu 1989 – byť šlo o pouhou kompilaci singlových nahrávek z šedesátých let. „Miluji tuhle skladbu – je nejlepší, jakou mám!“ prohlašuje dnešní moderátorka Country Radia.

Komu by vadilo, že se nejedná o český folklor? Písnička o milostných hrátkách ve vinném sklípku vznikla v roce 1967 pro potřeby divadelního studia Apollo, jehož orchestr ji v témže roce natočil v Československém rozhlase. „Byla to jedna z asi devíti písní, ke které jsem napsal hudbu společně s někým jiným,“ rekapituluje Ladislav Štaidl. Tuhle konkrétně s multiinstrumentalistou Antonínem Gondolánem.

„Měli jsme s Tondou rozdílné hudební cítění, ale právě proto se nám párkrát podařilo stvořit hezký amilý plod – jako dva různobarevní rodiče,“ říká rodák ze Stříbrné Skalice o spolupráci s muzikantem ze slovenské vesničky Brutovce u Spišského Podhradí, který měl dvanáct sourozenců.

Už v patnácti letech byl Gondolán angažován do Orchestru Gustava Broma a později hrával za zády dobové pěvecké špičky – v čele s Karlem Gottem. Prošel divadlem Semafor a byl i u zrodu divadla Apollo, které založili bratři Štaidlové. S mladším Ladislavem právě tam spojil své hudební nápady a výsledkem byla chytlavá melodie, která dostala název Sklípek. Autorem naprosté většiny textů pro divadlo Apollo byl starší z bratří Štaidlů, Jiří, který ale občas nestíhal.

A tak tu a tam podělil zakázkou některého z básnických kolegů, v případě Sklípku Eduarda Krečmara. „Na slova se – jak jinak – strašně spěchalo. Tak jsem si otevřel lahev červeného vína a druhý den byl text hotov,“ usmívá se Eduard Krečmar.

„Hned po první sklenici / barva vína stoupne do lící / hořících,“ zpívala Yvonne Přenosilová v roce 1967, kdy už skladatelé melodie odjeli doprovázet Karla Gotta na sedmiměsíční angažmá do Las Vegas.

„Po měsíci, kdy jsem s Tondou společně bydlel v apartmá motelu Blair House, jsem ho opustil. Nevadilo mi soužití s Romem, ba naopak mi pomohlo odstranit rasové předsudky, jimiž se český gadžo většinou nakazí už v porodnici. Zamiloval jsem se však do Lisy Medfordové, která v naší show předváděla svoje krásné tělo. Kromě něho měla ve Vegas svůj vlastní dům, nemluvě o tom, že mi její feromony přece jen voněly o něco víc...“