Pondělí 4. listopadu 2024, svátek má Karel
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

NEJ HITY: Vrávoravá femme fatale ze Smíchova

Kultura

  7:00
PRAHA - "Bylo to v hospodě, kde byla jen velmi nepatrná hranice mezi pozváním na ruma a dostáním přes držku,“ charakterizuje stručně Marek Brodský nevyzpytatelnou atmosféru laciné nálevny u Smíchovského nádraží; nic pro slečinky a estéty, tohle bylo převážně romské prostředí.

Marek Brodský po návratu z protialkoholní léčebny. foto:  Jan Zatorsky, Lidové noviny

Polovina osmdesátých let, bubeník a textař novovlnné kapely Nahoru po schodišti dolů band tenkrát denně odjížděl z nedaleké autobusové zastávky do svého bytu na Lužinách. Při jednom čekání na prostředek městské hromadné dopravy sledoval rozdováděné cikáně – na poslední chvíli ho strhnul zpod kol přijíždějící karosy zpět na chodník. Byl viděn – rodiči předpubertálního hocha i jejich početným příbuzenstvem.

Vrávoravá svačinářka

Hudba a text: Nahoru po schodišti dolů band
Hraje: Nahoru po schodišti dolů band
Rok vydání: 1997

Vrávoravá svačinářko
chce tě každej z fabriky
vrávoravá svačinářko
nosíš salám, meltu, startky z trafiky

Zkažený zuby, smích jako Joplinka
střízlivá se cejtíš trochu v koutě
doma jen pivo a spálená topinka
a chlápci z fabriky zase zvou tě

Na koho to dneska padlo
komu řekneš svoje zaklínadlo

Pojď si se mnou, pojď si se mnou hrát
na schovku, budem spolu spát
pod peřinou nad peřinou furt ti bude stát
nebo nebudu hrát

Vybíráš si u piva až do zavíračky
v sobotu na čaje, lakovky laciný
bejvaj kvůli tobě občas rvačky
tančíš stejně, jako roznášíš svačiny

Na koho to dneska padlo
komu řekneš svoje zaklínadlo

Pojď si se mnou, pojď si se mnou hrát

„Hned jsem s nimi musel do knajpy, kde mě hnětli svýma obrovskýma dělnickýma tlapama, hmoždili mi ramena neustálým poplácáváním a z vděčnosti za záchranu potomka mně ničili játra tuzemským rumem. Rád bych se pochlubil, že jsem to ustál, ale pravdou je, že jsem z toho pajzlu vylezl po čtyřech,“ přiznává dávno promlčenou pijatyku kdysi příležitostný herec, dnes výtvarník. Tak špatně, aby nerozeznával alespoň některé barvy, na tom však nebyl: „Kromě mě tam byl jediný bílý člověk – jakási holka, nebo spíš ženská, značně ojetá, takže bylo těžké identifikovat její věk; mohlo jí být třicet, i pětačtyřicet. I jí kupovali rumy – aby byla povolnější.“

Zapamatoval si tu tvář poznamenanou alkoholem, občas se v dalších letech potkávali ve smíchovských pivnicích. Jednou se dali do řeči – dozvěděl se, že pracuje jako svačinářka v ČKD; dobrý námět na písňový text! „Vrávoravá svačinářko / chce tě každej z fabriky / vrávoravá svačinářko / nosíš salám, meltu, startky z trafiky.“ Pro realističtější představu této vysněné ženy přidal ve druhé sloce i její popis: „Zkažený zuby, smích jako Joplinka / střízlivá se cejtíš trochu v koutě / doma jen pivo a spálená topinka / a chlápci z fabriky zase zvou tě.“

Opilecký humor neuškodí

Nic romantického – poetické texty by se však ke kapele pojmenované podle románu americké spisovatelky Bel Kaufmanové a kombinující českou kabaretní tradici s městským písničkářstvím ani nehodily. Ostatně, akordeon a klarinet, dva nástroje tak charakteristické pro zvuk tohoto souboru, si přímo žádaly hospodskou tematiku. A mírně opilecký humor taky nemůže škodit, jak dokazuje refrén Vrávoravé svačinářky: „Pojď si se mnou, pojď si se mnou hrát / na schovku, budem spolu spát / pod peřinou, nad peřinou, furt ti bude stát / nebo nebudu hrát.“ Celý text vznikl až v novém desetiletí a společensko-politickém režimu; Marek Brodský ho napsal v roce 1995. ČKD tou dobou měla za sebou privatizaci a před sebou cestu na pokraj bankrotu.

Než se píseň v roce 1997 objevila na druhém albu kapely, které dostalo název Ukazovák nasliněnej, nebylo už v kdysi tak významném strojírenském podniku svačinářky zapotřebí. Dál se však zjevovala ve smíchovských hospodách špatné pověsti; alespoň podle tvrzení představitele praktikanta Hlaváčka z filmu Rozpuštěný a vypuštěný. „Těžko říct, kde brala peníze, každopádně nějaké vždycky měla. A že je potřebovala! S postupujícím věkem totiž ubývalo mužů, kteří si ji kupovali za tuzemský rum– mnohem častěji teď ona sama za pár panáků výčepní lihoviny lovila chlápky, kteří by byli ochotní jít s ní domů. Prostě nymfomanka...“ Kdo ví, kde je jí dnes konec, zda vůbec ještě žije. Jisté je jen to, že alespoň písnička o ní přetrvala až do dnešních dnů. A přežila dokonce i odchod svého textaře z kapely Nahoru po schodišti dolů band...

Nej hity každé pondělí

Příště - Tata Bojs: Virtuální duet

Autor:

Stop protékání s Pampers Premium Care. Jak je hodnotíme?
Stop protékání s Pampers Premium Care. Jak je hodnotíme?

Naše čtyři redaktorky se svými dětmi v minulých týdnech otestovaly novinku - plenky Pampers Premium Care s jedinečnou zadní kapsou Stop and...