LN Jste nejznámější tváří soutěže Česko hledá písničku. Proč jste se s touto soutěží spojil?
Nejznámější tváří té soutěže nejspíš nejsem, vždyť je v porotě i Ester Kočičková. Ale já jsem se s tou soutěží nespojil, mě ta soutěž napadla. Jednou jsme s písničkářem Pavlem Karasem seděli a přemýšleli, jak jsou u nás autoři písniček v anonymitě. Říká se třeba „písnička Daniela Landy“, a přitom ji napsal Kryl... Napadlo nás, proč vlastně neudělat takový happening nebo hru, v níž by se objevily písničky z ulice, které si lidé hrají mezi sebou. A teď se nám to rozrostlo.
LN Tvrdíte tedy, že v Česku je jen málo pozornosti věnováno tvůrcům?
To za prvé. Za druhé také chceme ukázat, že tu neexistuje jen to, co lidé vidí v televizi, že hudba je i mezi lidmi a je tu strašně moc zajímavých věcí, které normální člověk vlastně nemůže postřehnout. Pavel Karas říká, že jde o obrodu, já bych nemluvil o takových velkých věcech, jen si myslím, že by to mohla být příjemná akce, kde se lidi sejdou a objeví se písničky o normálním životě.
LN Jak byste v soutěži Česko hledá písničku hlasoval vy? Slyšel jste v poslední době někoho zajímavého, a přitom neznámého?
Seznámil jsem se s jedním člověkem, jmenuje se Michal Bystrov. Poslal mi nějaké věci, strašně se mi z toho líbily tři písničky. Ale takových lidí je tu hodně, doufám tedy, že se objeví plno takových věcí a podaří se nám je trochu dostat mezi lidi.
LN Jakým způsobem chcete tvůrce k soutěži nalákat? Nejsou dobří autoři většinou jen málo soutěživí?
To vím, s tím se setkáváme už od začátku. Také si myslím, že v muzice se nedá soutěžit, protože jestli se někomu písnička líbí, nebo ne, je prostě osobní názor, značně neuchopitelný. Ale když jsme přemýšleli, jak to udělat, jiný kabátek než soutěž nás nenapadl. Na druhou stranu se tam nebude soutěžit o život, jde spíš o to, aby vznikla příjemná protiváha těm příšerným, nablýskaným věcem, které se tu poslední dobou ukazují.
| Česko hledá písničku |
|
Uzávěrka soutěže je již tuto sobotu. Adresa, na niž mohou zájemci své nahrávky posílat, je: Česko hledá písničku, Na Topolce 4, 140 00 Praha 4. Soutěže se mohou zúčastnit pouze dosud nevydané skladby. Interpret musí být současně autorem melodie i textu. Samotná soutěž má tři kola. V posledním z nich hlasují návštěvníci stránek www.ceskohledapisnicku.cz o finalistech a výsledném pořadí. Porota bude rozhodovat ve složení: Jiří Dědeček, David Gaydečka, Ivan Hlas, Pavel Karas, Ester Kočičková, Ivan Prokop a Vladimír Vlasák. |
LN Můžete být konkrétnější?
Včera jsem se díval na televizní ceny Anno. Poprvé po třinácti letech se zpívalo živě. S překvapením jsem si všiml, že tam plno zpěváků, o nichž se tvrdí, že jsou tu nejlepší, neumí zpívat. A to jsem si o nich myslel, že jsou alespoň dobré nástroje, když už si neumí vlastní písničku napsat.
LN Hlavní cenou ve vaší soutěži je brož v ceně půl milionu. Za tu cenu by se dalo třeba natočit pět desek. Jde o recesi?
Víte, parta, která dává soutěž dohromady, je poměrně různorodá. A stojí to peníze, aby soutěž měla nějakou úroveň. Naštěstí se nám přihlásil sponzor, což je zrovna výrobce šperků. Kromě toho, že sponzorují velkou část průběhu soutěže, rozhodli se věnovat cenu pro vítěznou píseň. A protože to má být písňový klenot, darují klenot. Radši bych dal vítězi kytaru nebo, jak říkáte, nechal ho natočit desku - na druhou stranu máme úctu k sponzorům takové akce.
LN Možná pak vítěz poběží ke klenotníkovi...
Nechci nikomu radit, já bych to asi tak udělal. Ale třeba bude ten šperk jednou ukazovat vnoučatům.
LN Uzávěrka soutěže je tuto sobotu, co se bude dít dál?
Důležité je, že v soutěži chceme pokračovat, chystáme podzimní kolo. Největší úspěch by byl, kdyby se soutěž rozrostla. Přirovnávám to k začátku hanspaulské fotbalové ligy. Jirkovi Sedláčkovi, který ji před lety vymyslel, všichni říkali: Co blbneš, to si zahrajeme leda my z hospody. A teď ji hraje celá republika.
