Nelíbí se vám Nová scéna? Podívejte se, jak by mohla vypadat

Budova Nové scény, dříve Laterna magika, se mění a ožívá. Po 17 letech se vrátila pod správu Národního divadla. U této příležitosti vedení divadla společně se společností DuPont vyhlásilo veřejnou ideovou soutěž na novou podobu pláště s názvem "Changing the face".

"Soutěž symbolizuje změnu, která se tu děje. Chceme, aby se z Nové scény stal kulturní prostor, který přiláká také mladé publikum," říká dramaturg Nové scény Daniel Přibyl.

Současná podoba Nové scény Národního divadla


Architekti dostali jasné zadání - zcela svobodně a bez jakýchkoliv pragmatických omezení pracovat na transformaci fasády budovy Nové scény. Sešlo se celkem 40 soutěžních návrhů, z kterých odborná porota vybrala deset finalistů.

Čtěte také: 10 nenáviděných staveb: Labská bouda, Palladium i tunel Blanka

"Návrhy byly až na jeden vynikající, nechybělo jim neotřelé zpracování. Architekt Kaplický by měl jistě radost," říká historik architektury Zdeněk Lukeš, který zasedl v čele poroty.

Vítězný návrh patří architektu Jiřímu Maturovi. Podle porotců se autorovi podařilo fasádu dynamicky vytvarovat a odlehčit její střední část. Promyšleným a důstojným způsobem uzavírá Národní třídu před historickou budovou Národního divadla.



"Je to současně reflexe skleněné fasády Stanislava Libenského, která i přes značnou hmotu působí velmi subtilně, současně charakterizuje změnu paradigmatu v současné architektuře, kdy počítačové technologie umožňují nové tvary," řekl autor projektu. Fasáda by pomocí LED panelů zprostředkovala dění uvnitř budovy.

Zda se tímto architektonickým skvostem bude moci Praha v budoucnu pyšnit není jasné. Plánovaná rekonstrukce akusticky nevyhovující budovy byla zatím odložena.

"Soutěž nemá nic společného s jakoukoli realizací, ale může jako podobné soutěže přinést impulsy, nápady a přispět k diskusi o budově Nové scény," vysvětlil loni v září při zadávání soutěže ředitel Národního divadla Ondřej Černý.



Druhé místo porota udělila studiu Mimosa architekti - Petru Moráčkovi, Pavlu Matyskovi a Janě Zoubkové. Výjimečnost projektu spočívá v interaktivitě a proměnlivosti fasády. Autoři ji navrhli potáhnout dvěma fóliemi, do vzniklého prostoru by se pak vháněl vzduch - vznikly by tak nafukující se vaky a budova by měnila tvar. Zároveň by mohla sloužit jako projekční plátno.

"Tvůrci vymysleli dynamickou fasádu - organismus, který dýchá, stejně jako by mělo dýchat soudobé divadlo," zhodnotil projekt Lukeš.



Ateliér COLL COLL si od poroty vysloužil třetí cenu. Tvůrci chtěli zachovat stávající Pragerovu budovu a upozornit na ní symbolickým rámem, do něhož by umístili výtahy. Ty by diváky vyvezli až nad budovu a umožnil jim na stavbu nový pohled.

Výstava a prohlídka Nápady mladých architektů, jak by bylo možné změnit podobu fasády Nové scény, mohou ode dneška až do 21. dubna vidět lidé na piazzetě Národního divadla. 23. března se od 19:30 hodin na Nové scéně uskuteční tematický večer s názvem Anatomie Nové scény jehož součástí budou přednášky, diskuze a noční komentovaná prohlídka Nové scény. Večerem provází rapper a zastánce tvorby Karla Pragnera Vladimir 518. Více na www.novascena.cz

Organizátoři soutěže představili i další finalisty, ovšem už nekladli důraz na pořadí. Všechny soutěžní návrhy si budou moci lidé prohlédnout na piazzetě Národního divadla až do 21. dubna. Poté se přehlídka přesune do Ostravy.

Budova Nové scény vyrostla na Národní třídě v osmdesátých letech na základě návrhu architekta Karla Pragera. Její fasáda byla pokryta skleněnými tvárnicemi, které navrhl Stanislav Libenský a zhotovila sázavská sklárna Kavalier.  Už od svého vzniku rozděluje odbornou i laickou veřejnost. Současně se umisťuje v anketách o nejošklivějších a nejzajímavějších budovu v Praze.

Zdeněk Lukeš o Nové scéně Národního divadla Původně stávaly v tomto místě klasicistní domy s jednoduchými fasádami, k nimž komponoval Josef Zítek svůj geniální projekt Národního divadla. V komunistické éře převládl názor, že "obyčejné" domy musí nahradit nová výrazná dominanta. Vítězem dvou soutěží na víceúčelový sál, který tu měl původně stát, byl někdejší významný funkcionalista Bohuslav Fuchs. Ten ale zemřel dříve, než mohl vypracovat definitivní návrh. Po různých peripetiích byl pak projekt svěřen architektu Pavlu Kupkovi, který je také autorem obou dalších budov za Novou scénou. Ani jeho kontroverzní návrh však nebyl realizován, nakonec bylo na poslední chvíli rozhodnuto, že zde bude stát nová, menší scéna pro Národní divadlo, a zakázku získal architekt Karel Prager (1923−2001), autor řady výrazných budov té éry (Federální shromáždění, Makromolekulární ústav, Čs. státní /dnes Komerční/ banka na Smíchově, koleje v Troji aj.). Na dlouhé přípravy nebyl tehdy čas, a tak vznikl narychlo jakýsi hybrid − těleso s kamenným pláštěm, který byl ještě překryt skleněnými panely, navrženými ve spolupráci s prof. Stanislavem Libenským. Budova byla po dokončení veřejností přijata s  rozpaky a také dnes vyvolává kontroverze: pro někoho je typickým symbolem minulé éry, pro jiného třeba může být invenčním experimentem. Transformace průčelí Nové scény − jakkoli je hypotetická − je tak zajímavou výzvou pro mladé architekty.