130 let

Údolí vlků. | foto: Reprofoto

Německá bouře kvůli Údolí vlků

Kultura
  •   9:49
BERLÍN/PRAHA - Akční protiamerický film zaplnil německá kina zdejšími Turky. Edmund Stoiber ale chce promítání zastavit. je to pro něho další důkaz toho, že Turecko nemá v Evropské unii co dělat.

„Alláh je velký. Alláh je velký,“ vykřikují nadšení turečtí mladíci v kině na konci tureckého akčního filmu Údolí vlků. Stane se tak poté, co „turecký Rambo“ Polat Alemdar vrazí dýku do srdce nenáviděného velitele amerických jednotek v Iráku Sama.

Nenacházíme se ovšem v některém tureckém kinu, kde se Údolí vlků stalo kasovním trhákem, ale v jednom berlínském biografu. Film, jehož hlavní hrdina se mstí Američanům v Iráku za potupné zajetí několika tureckých vojáků, se totiž stal hitem i v Německu.

Tedy hlavně u jeho téměř třímilionové turecké menšiny. Údolí vlků se zde začalo promítat v únoru a očekává se, že si ho nenechá ujít minimálně každý pátý německý Turek. Uvedení tohoto nejdražšího tureckého snímku v dějinách však v Německu vyvolalo bouři emocí, a to i u politických špiček.

Nejviditelnější byl přitom konzervativní bavorský premiér Edmund Stoiber. Ten neváhal prohlásit, že podobná filmová produkce v podstatě dokazuje, že Turecku by se měla zavřít cesta do Evropské unie.

„Musí se udělat něco s tím, že přední turečtí politici ten film přivítali a vlastním obyvatelům ho prakticky doporučují jako vzor,“ prohlásil Stoiber. Zároveň vyzval německá kina, aby tento antisemitský a antiamerický film nepromítala. V zemi se pak rozpoutala diskuse o jeho zákazu či o tom, od jakého věku by na něj mělo být povoleno chodit.

Stoiber, který se již dříve netajil tím, že si muslimské Turecko nepřeje vidět v Evropské unii, tím ale možná dosáhl pravého opaku. Snímek sice stáhla společnost Cinemaxx, zájem německých Turků o zhlédnutí akčních kousků tureckého supermana se však nejspíš ještě zvýšil.

Na stranu kritiků promítání Údolí vlků se ale postavili i představitelé německých Židů. Ty pobouřila nejvíc scéna, při níž židovský lékař v bagdádské americké věznici vyoperovává orgány iráckým zajatcům, které jsou určeny pro klienty v Izraeli, Spojených státech či Británii.

Šéfka strany Zelených Claudia Rothová to nakonec nevydržela a šla se na film podívat osobně do berlínského kina Karli. Po představení proběhla diskuse s tureckými diváky. O tom, že to byl špatný film, ale Rothová diváky nepřesvědčila.

„Ten film dokazuje, že Kurdové, Arabové a Turci musí proti americkým okupantům Iráku bojovat společně,“ vyslechla si hned od jednoho z prvních tureckých diváků, jež se přihlásil o slovo. Rothovou znechucení Turci se pak začali ze sálu pomalu vytrácet.

Autoři: Lidové noviny