Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Není snadné hrát si s čertem. Inscenace Skutrů hýří efektní obrazivostí

Inscenace Mistr a Markétka. foto: DIVADLO V DLOUHÉ

Jedno z vrcholných děl světové literatury, Bulgakovův román Mistr a Markétka, láká průběžně k novým a novým divadelním adaptacím. Tou zatím poslední domácí je inscenace Divadla v Dlouhé, kde vlastní dramatizaci režíruje umělecký tandem SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský).
  5:00

Podivuhodná symbióza faustovského mýtu, zásadního novozákonního příběhu i děsuplné sovětské reality přelomu dvacátých a třicátých let minulého století (kdy román vznikal), je ovšem pro převod na divadelní prkna úkolem zapeklitým. Skutrovská inscenace zprvu všechny výše jmenované tři roviny promíchává elegantně, později spíš přeskakuje z tématu na téma, jinak ovšem působí takové kladení situací při četbě prózy, jinak při sledování divadelního tvaru během jediného večera.

Střet ďábelské suity tajemného Wolanda s moskevskými literáty je nazírán velmi groteskní optikou. Zmíněného zástupce pekelných mocností charakterizuje v podání Jana Vondráčka až česky přezíravá rozchechtanost, stojí za zmínku, že Woland v interpretaci ruských režisérů, kteří dílo prezentovali na našich scénách, působil zlověstněji. Tak ve Fedotovově inscenaci v hradeckém Klicperově divadle (1998) ho ztvárnila s genderově rozostřenou mrazivostí Chantal Poullain, u ostravských Bezručů (2018) v režii Alexandra Minajeva zase potměšile nonšalantní Norbert Lichý.

Inscenace Mistr a Markétka.
Inscenace Mistr a Markétka.

Také tři Wolandovi přisluhovači se v Dlouhé pohybují v rovině karikatury, trochu hereckého prostoru získává jen Miroslav Zavičár v partu Korovjeva, jeho sebeironické repliky doplňují vichřičný účes do strany i knír, pěstovaný jen v polovině obličeje. Na psychiatrické klinice se spolu jako pacienti setkávají básník Ivan Bezprizorný (Pavel Neškudla) a Mistr (Ondřej Rychlý), jemuž odmítli vydat román. Básník je duševně rozhozen Wolandovými hrůznými kouzly, prozaika pronásleduje jako literární téma historická role Piláta Pontského a sám se při jevištním oživení biblického příběhu převtěluje do postavy Ješui, jehož nerozhodný místodržící posílá pod tlakem davu na smrt.

Efektní obrazivost

„Apokryf“ obsahuje řadu překvapivých interpretačních momentů, hovoří se v něm i o chystaném atentátu na Jidáše. Sblížení Mistra s Markétkou přejímá nepokrytě faustovské téma a Markétka se v podání Marie Poulové stává nejzajímavější a také nejniternější postavou skutrovské variace na Bulgakova. Pavel Neškudla s Ondřejem Rychlým tolik příležitostí od inscenátorů nedostali, lze konstatovat, že své role v podstatě kladných postav představují v sympatických kreacích. Nejmagičtějším výstupem jevištního díla je Markétčina příprava k „čarodějnickému“ odletu na Wolandem pořádaný ples. 

Již zmíněný Korovjev dívku s neskrývanou poťouchlostí instruuje, jak si má nahé tělo potřít olejem, který jí předává, potom pronést formulaci „mha přede mnou, mha za mnou“ a... Poulová-Markétka ve spodní košili začíná čarodějný prostředek na tělo aplikovat a náhle se kolem ní začíná vinout slavnostní bílý šat, to všechno se závistí sleduje pod stolem ukrytá její služebná Nataša v podání Štěpánky Fingerhutové, na jeviště dorazí také Eva Hacurová, ztělesňující průvodce dějem, a začne zpívat jakýsi popěvek v ruštině. Všechny složky výjevu se dokonale doplňují. Sovětskou realitu občas připomene „neonové“ rozsvícení pěticípé hvězdy, hodně divoce pak výstup hysterického psychiatra (Jan Sklenář), který při návštěvě v pokoji hospitalizovaného Bezprizorného začne svoje repliky zpívat na melodii státní hymny.

Atmosféru temného hororu má navodit ples příšer-umrlců u Wolanda, je však zbytečně dlouhý, uplatní se při něm ovšem kostymérský um Simony Rybákové. Nejcivilnější polohu v celku tříapůlhodinové inscenace se dvěma přestávkami reprezentuje Tomáš Turek (předseda spisovatelského svazu Berlioz a také Pilát Pontský z Mistrova apokryfu).

Myšlenkové bohatství předlohy, těžko charakterizovatelné jednou větou, se v divadelní adaptaci plně projevit nemůže (což se týká i jiných pokusů o převedení románu na jeviště). Inscenaci Skutrů lze sice vytknout kompoziční nevyrovnanost, hýří však efektní obrazivostí a přes řadu vysloveně zábavných momentů dokáže existenciálně znepokojit.

MICHAIL BULGAKOV: MISTR A MARKÉTKA

Překlad: Alena Morávková

Dramatizace a režie: SKUTR

Scéna: Jakub Kopecký

Hudba: Petr Kaláb

Pohybová spolupráce: Jan Kodet

Divadlo v Dlouhé, premiéra 16. listopadu.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Maminky z eMimina doporučují mlíčko BEBA COMFORT HM-O
Maminky z eMimina doporučují mlíčko BEBA COMFORT HM-O

Maminky z eMimina testovaly prémiovou pokračovací výživu BEBA COMFORT 2 HM-O a BEBA COMFORT 3 HM-O. Pochvalovaly si především chuť, složení a...

Mohlo by vás zajímat