Začal festival v Karlových Varech, Julianne Mooreová dostala Křišťálový glóbus |
O tom, že pobídky na rozdíl od podpory domácí filmové tvorby nejsou dotací, ale ekonomickým nástrojem, je přesvědčen i Radek Špicar ze Svazu průmyslu a obchodu. „Je třeba z toho udělat politické téma, najít peníze, dát dohromady tři resorty a prezentovat téma jako téma celého českého průmyslu,“ řekl v neděli filmařům¨.
V ČR jsou pobídky od roku 2010, vrací se při nich filmařům 20 procent nákladů a stát na ně v posledních letech dává 800 milionů korun. V evropských zemích jde často o 25 až 30 procent, některé státy vracejí i 40 procent investic zahraničních štábů. V době, kdy je podle Fraňkové na celém světě přetlak ve výrobě především kvůli streamovacím službám, současných 800 milionů korun ročně nestačí. „Máme tady Amazon, Netflix, všichni točí a potřebují obrovské množství obsahu. Všude je plno a děje se to i v ČR, máme vyšší poptávku než nabídku,“ řekla.
Už několik let se mluví o tom, že zejména americké filmové štáby opouštějí dříve tolik využívané české služby a jezdí třeba do Maďarska, které nabízí aktuálně 30 procent. Malta poskytuje vratku ve výši 30 až 40 procent, Belgie 42 procent, Rumunsko až 45 procent. „Památky jsou fajn, práce českých filmařů je fajn, ale za rozdíl 20 procent se dá natočit další film, třeba půlka Žižky nebo pět českých filmů,“ upozornila Fraňková na to, že navzdory vyhlášeným kvalitám českých filmových profesionálů a oblíbeným památkám se producenti nakonec rozhodují podle ceny.
Radomír Dočekal z produkční společnosti Milk and Honey upozornil na to, že pobídky fungují tak, že peníze se musejí utratit v daném roce. A zatímco dvouhodinový snímek se natočí za několik měsíců, osmidílná sezona jednoho seriálu pro televizi se točí třeba rok i více. A seriály, respektive jejich producenti jsou v neděli globálními hráči filmového průmyslu. Pobídky by se proto s takovou situací měly umět vyrovnat.
O tom, že svůj příští film bude jako producent točit spíše v zahraničí, uvažuje z toho důvodu třeba Petr Jákl. Po svém filmu o Janu Žižkovi točil s Al Pacinem film z druhé světové války, točil ho ale navzdory tématu v Portoriku, kde mu nabídli vratku 50 procent. Filmaři zůstávají v USA, skoro každý stát si tam našel cestu, jak je podpořit, řekl v neděli producent.
Chybí definice kreativních průmyslů
Festival na vidličku. Karlovy Vary potěší vegany i vyznavače české hospodské krmě |
Podle Fraňkové může souviset obtížnost prosazování větších investic státu do filmových pobídek také s tím, že stále chybí definice kreativních průmyslů, jejichž je filmový průmysl nejvýraznějším reprezentantem. S kreativním průmyslem jako páteřním pro Česko počítá ale i Svaz průmyslu a obchodu. „Kromě modernizace tradičních odvětví, jako jsou automobily, stroje, chemie či energetika je potřeba najít budoucí nové páteře českého průmyslu. Našli jsme jich pět, vedle strojového učení, umělé inteligence a nanotechnologií jsme tam zařadili kreativní průmysl.,“ řekl Špicar.
Svaz průmyslu a obchodu se podle něj chce v příštích čtyřech letech věnovat podpoře kreativního průmyslu v ČR, považuje ho za jeden z nejperspektivnějších segmentů českého průmyslu v budoucích letech. Už dávno není něčím, co peníze ze státních zdrojů spotřebovává, ale co naopak peníze vydělává. To, co je v EU považovánov neděli za kreativní průmysl, už v neděli vydělává více než průmysl automobilový, uvedl.
Slabinou kreativních průmyslů v ČR ale podle něj je, že nejsou jednotné. „Automobilový průmysl je tvořen ze subjektů, které mají různé zájmy, jsou tam výrobci, dovozci a další, ale mají Svaz automobilového průmyslu a jeho zástupci jdou za politiky... tohle musíte udělat vy,“ řekl. Chybí také meziresortní spolupráce, na níž v minulosti v ČR ztroskotávala mnohá témata, jako třeba imigrační politika.
