Smetanova Má vlast se při té příležitosti stala pro špičkového dirigenta, pianistu a proslulého humanistu celoročním úkolem. Zařadil dílo na program abonentního koncertu Staatskapelle Berlín loni v prosinci, studoval je s berlínským orchestrem a poté s Vídeňskými filharmoniky, s nimiž je s úspěchem provedli ve Vídni, Paříži a Kolíně nad Rýnem. Před Prahou Mou vlast ještě představí 11 .května v Mnichově, po zahajovacím koncertu Pražského jara (12. a 13. května) ještě v Linci a ve Vídni.
V televizi, na Kampě i v kinech
Vídeňská filharmonie přiznala: nacista ji vedl ještě v roce 1968 |
Pražský koncert je dlouho vyprodaný, bude však v přímém přenosu vysílán na stanici ČT art, formou open air promítán také na pražské Kampě a rovněž živě ve vybraných českých kinech. Organizátoři se musejí vypořádat mj. se skutečností, že orchestr přijede do Prahy až těsně před koncertem, takže generální zkouška se uskuteční jen technicky – bez hudebníků. Unikátní přípravy sledoval s dirigentem a oběma orchestry štáb, který v koprodukci České televize a Pražského jara dokončuje dokument nazvaný Barenboim / Smetana / Má vlast. Zachytí dirigentův vztah k Bedřichu Smetanovi a české hudbě a zejména jeho nasazení při práci na díle, jež nikdy před tím nestudoval. Při pobytu v Čechách se počítá s návštěvou Daniela Barenboima v Jabkenicích či na Slavíně u hrobu Rafaela Kubelíka. Jak potvrzuje režisér dokumentu Martin Suchánek, proslulý dirigent se upřímně vyznává z obdivu ke Kubelíkovi, prohlašuje jej za jednoho z duchovních otců, kteří stáli na začátku jeho dirigentské kariéry. Zároveň také světoznámý umělec, zakladatel West-Eastern Divan Orchestra, v němž spolu bok po boku hrají hudebníci z Izraele a Palestiny, zdůrazňuje, že téma vlast je dnes stejně aktuální jako v době, kdy tvořil Smetana.
Neformálním programem nazvaným Před zahájením neformálně bude vystoupení mladých interpretů už světového jména – houslisty Josefa Špačka a klavíristy Lukáše Vondráčka, kteří „bez fraku a s programem, který byste od nich nečekali“, vystoupí v předvečer festivalu v pražském sále Royal. Po výrazném startu bude 72. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, ozdobený letos nápaditou novou grafickou podobou, pokračovat v široké nabídce koncertů slibujících kvalitní zážitky: dvakrát například vystoupí Toronto Symphony Orchestra, půlstoletí své existence připomene Orchestra de Paris s německým dirigentem Thomasem Hengelbrockem, na programu je stará hudba i současná díla, bohatá je nabídka komorní hudby (více o programu lze najít na webových stránkách festivalu).
Debutantem letošního ročníku je vítěz Mezinárodní soutěže mladých dirigentů v Besanconu Jonathan Heyward (23), Pro Koncert pro housle a lesní roh britské skladatelky Ethel Smithové přizval mladého houslistu Jana Mráčka a výborného hornistu Radka Baboráka.
Závěr Pražského jara patří jedné z nejvýznamnějších osobností druhé poloviny 20. století, Krzysztofu Pendereckému. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Slovenským filharmonickým sborem uvede svou monumentální symfonii Sedm bran jeruzalémských. Třiaosmdesátiletý žijící klasik, jenž se po celý život věnuje duchovní hudbě, ve svém oratoriu, které posléze prohlásil za symfonii, navazuje na díla, jimiž udivoval posluchače a znepokojoval komunistické cenzory v Polsku již v minulém století – Žalmy Davidovy, Te Deum, Stabat Mater, Lukášovy pašije... V nedávném rozhovoru se průkopník nové hudby označil za „posledního mohykána polyfonie“ či „posledního žijícího melodika“.
