Poprvé se oslavy čínského nového roku uskutečnily v Praze předloni na Staroměstském náměstí. Loni se příchod roku opice slavil po dva dny na holešovickém výstavišti za přítomnosti tisíců lidí.
Salonky v prvním patře Obecního domu budou v den letošních oslav patřit tradičnímu čínskému umění. Znalci původních historických technik předvedou ukázky kaligrafie, vystřihovánky, palácové výšivky, ozdobné vázání uzlů či bojové umění nebo čajový obřad. „Návštěvníci si řadu technik a umění mohou sami vyzkoušet. Odnesou si třeba své vlastnoručně napsané jméno v čínštině, nebo se naučí poznávat různé druhy čajů,“ uvedl výkonný viceprezident komory Petr Mrhálek.
Čína slaví nový rok, 200 milionů lidí jede za příbuznými |
Lidé také budou moci ochutnat tradiční čínské speciality. Mohou například vyzkoušet čínskou kachnu a nudle nebo tradiční taštičky ťiao-c. Jejich význam během čínského nového roku je srovnatelný s kaprem a bramborovým salátem při českých Vánocích.
Novoroční oslavy jsou nejdůležitější z čínských tradičních svátků. Slaví se nejen v Číně a jihovýchodní Asii, ale i v jiných zemích a trvají několik dní. V pátek 27. ledna oslaví Číňané svůj „Silvestr“, v sobotu pak začne Rok ohnivého kohouta. Staré čínské legendy přisuzují kohoutovi schopnost vycítit, co se stane v budoucnosti. Podle Číňanky Čchen-si Čeng žijící v Praze se v roce ohnivého kohouta očekávají vítězství a úspěchy, které mohou být dosaženy pílí a tvrdou prací.
Příchod nového roku je v Číně a asijských zemích zároveň oslavou blížícího se příchodu jarního období, a proto jsou novoroční svátky nazývány Svátky jara.
