Poprvé v roce 1971 za roli v dramatu Dny čekání (v originále Szerelem) podle autobiografických povídek Tibora Déryho Láska a Dvě ženy. Film se bezprostředně vztahuje ke krvavému potlačení maďarského povstání v roce 1956 a jde o dialog matky Lili Darvas a snachy, kterou hrála Mari Törőcsiková.
Zatímco matka se domnívá, že její syn točí v Americe film, snacha ví, že je ve vězení za účast v povstání a tuto skutečnost před ní skrývá a čeká jeho návrat. Károly Makk natočil strhující psychologické drama o mravní síle a empatii.
Česká stopa – Chlapci z Pavelské ulice
Podruhé si Törőcsiková odnesla cenu z Cannes o pět let později za titulní roli ve snímku situovaném do počátku 20. století Kde jste, paní Déryová, kde hraje herečku, která se ocitá v situaci počínajícího se sestupu ze slávy. Snímek natočil její třetí manžel Gyula Maár, s nímž strávila téměř čtyřicet let.
Složitá psychologická studie ženy, jež bojuje proti samotě a prázdnotě, byla dalším velkým úspěchem této zajímavé herečky, která nejdřív uvažovala o hudební kariéře, ale nakonec se rozhodla pro herectví. Ještě jako studentka Vysoké školy divadelního a filmového umění v Budapešti si zahrála ve vesnickém dramatu Zoltána Fábriho Kolotoč a hned po absolutoriu se stala členkou Národního divadla.
Její doménou byly složité psychologické postavy, ale hrála i v komediích a byla velmi muzikální. Tuto část svého talentu uplatnila i mimo divadlo a film, zpívala šansony a lidové písničky, vydala několik alb.
Její filmografie je obsáhlá a figurují v ní důležití maďarští režiséři, v roce 1968 hrála v dramatu Ticho a křik Miklóse Jancsó, který je součástí volného triptychu. Jde o metaforicky pojatý snímek, jenž se odehrává v roce 1919 a dotýká se maďarské mentality. S tímto režisérem později natočila ještě film Elektra a její pravda, který antické téma přenesl do maďarských reálií. S režisérkou Mártou Mészárosovou natočila psychologické drama Měsíční dvůr (1968), kde vytvořila postavu těžce zkoušené vdovy.
Objevila se i u nás ve známém Fábriho snímku Chlapci z Pavelské ulice z roku 1969 podle Ference Molnára. Törőcsiková ovšem natáčela i v zahraničí, například hrála ve snímku BaronTrotta Johannese Schaafa nebo v Hrací skřínce Costy Gavrase. Na svém kontě má i spolupráci se slovenskými a českými tvůrci, v komedii Deštník svatého Petra partneřila se slovenským hercem Karlem Machatou. Ostatně v roce 1992 předsedala filmové porotě na MFF v Karlových Varech.
Od Kordélie po Raněvskou
Její divadelní kariéra byla stejně oslňující a dlouhá: hrála hlavní ženské role klasického i moderního repertoáru od Kordélie až po Raněvskou. V Národním divadle účinkovala dvacet let v angažmá do roku 1979, vrátila se sem v roce 2002, mezitím například šéfovala divadlu v Györu a působila jako pedagog herectví na své budapešťské alma mater.
Rozhovory zejména v posledních letech moc nedávala, ale v jednom z mála řekla, že nikdy nešla po slavných rolích. „Zajímalo mě hlavně, jestli to, co se mi nabízí, dokážu zahrát,“ dodala.
V posledních letech byla hodně nemocná, dokonce prodělala klinickou smrt, ale pořád točila, třeba s Mártou Meszárosovou natočila v roce 2017 Polární zář, drásavý snímek vracející se do doby závěru druhé světové války a otevírající zasutá traumata spojená se sexuálním násilím vojenských vítězů.
