Lidovky.cz: Co vás přivedlo k tak hlubokému zájmu o rodinu Mannů?
Už víc než třicet let se zabývám tématem německé opozice po roce 1933. A když jsem se dozvěděl, že půjdu jako korespondent německého rozhlasu do Prahy, podíval jsem se ve své domácí knihovně, kdo z těch lidí odešel do Prahy. A zjistil jsem, že velkou roli tu hrála právě rodina Mannových.
Do té doby jsem nevěděl, že Heinrich a Thomas Mannové měli od roku 1935, respektive 1936, československé občanství. Pak jsem začal rešeršovat, prošel jsem Heinrichův archiv v Berlíně, Thomasův v Curychu a dal dohromady materiál pro rozhlasový pořad. Když jsem pak v roce 2016 v Praze nastoupil, pořad byl odvysílán – a mně zbývalo jediné: navštívit Proseč, která Mannovým udělila domovské právo, na jehož základě se stali občany předválečného Československa.
