Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

PÍSEŇ V HLAVĚ: Tak trochu jiný valčík

Kultura

  6:00
O půlnoci ze silvestra na Nový rok se po celém světě bude jako vždy rozléhat Valčík na rozloučenou. Tentokrát docela případně, neboť o roce, který právě skončil, se opravdu dá říci, že toho víc vzal než dal.

Robert Burns foto: Reprofoto

Důsledky těchto ztrát nám dojdou se zpožděním, až zase vylezou z pod kamene všichni ti, kteří tady "už čtyři sta padesát let nemuseli být", jak říkal Jan Werich. V takové atmosféře působí úvodní verše českého textu Jaroslava Moravce obzvlášť ponuře: "Končí ten čas, jenž byl plný nejhezčích nocí a dní..."

Ještě před swingovou érou, během níž Valčík na rozloučenou (v originále Auld Lang Syne) proslavila zpěvačka Zdena Vincíková, kolovala píseň se slovy neznámého autora: "Jak zapomenout na ten čas, kdy stáli jsme si blíž? Jak zapomenout na ten čas, tak dávno, dávno již." Ve skutečnosti šlo jen o úpravu překladu Josefa Václava Sládka, který se objevil už roku 1892 ve Výboru písní a ballad Roberta Burnse.

Na neznámou notu

Právě skotský bard Robert Burns prastarou písničku zachránil před zapomněním. A J. V. Sládek mu byl zdatným pomocníkem: "Jak – staré lásky zapomnít, kde druhu druh stál blíž? Jak – staré lásky zapomnít, snad, že to dávno již?"

Ovšem i když jde o notoricky známý nápěv, kdysi měla skladba odlišnou melodii. A vůbec ne špatnou. Schválně, zkuste si ji najít na internetu. Začněte ten nový rok – ne snad lépe či hůře, ale prostě jinak.

Píseň v hlavě každé pondělí

Příště: Pouť českého skladatele americkou divočinou