LN Rozhodl jste se pro počítačovou animaci. Čím je pro vás zajímavá?
Je to fenomén doby. Počítačová animace postupně klasickou kreslenou a loutkovou tvorbu vytěsňuje, 95 procent produkce uváděné na festivalech je vytvořeno touto technologií.
LN Nejsou si ale počítačové animace příliš podobné?
Ta stylizace si je v něčem podobná. Počítače vnesly do technologie zásadní změnu estetiky, filmový jazyk je rychlejší, využívá se výrazná zkratka - to je vidět zejména na reklamě. Ale u svých studentů, kteří s počítačem hodně pracují, vidím, že je možné zachovat autorský rukopis, originalitu jak ve výtvarné podobě, tak v animaci.
LN Jak metoda 3D pomáhá vám v „Domečku“?
Pomáhá mi například docílit, aby se pilotní postavy filmu pohybovaly v anatomických drahách, aby „visely“ ve vzduchu. A protože postav je šestadvacet a rekvizit asi šedesát, znamená to i jisté urychlení.
LN Sledujete své studenty, kteří se přes jistý útlum zájmu o uměleckou animovanou tvorbu k vašemu oboru stále hlásí a snaží se o autorskou tvorbu?
Pochopitelně sleduji. Oni vesměs absolvují autorským filmem. Škola kreativitu rozhodně podporuje, přechod do reality života pak ale bývá setkáním s jiným světem. Někteří absolventi končí v počítačových studiích a málokterý má pak ještě šanci udělat si autorský film. Ale uplatní se třeba jako ilustrátoři. A přesto, že je velký převis nabídky nad poptávkou, že umělecké školy nabízejí asi třicetkrát víc absolventů, než je schopen trh přijmout, zájem je pořád velký.
LN V čem je dnes situace jiná proti vašim začátkům?
My jsme vstupovali do fungujících, prosperujících studií, mohli jsme se učit od kolegů například ve Studiu Bratři v triku nebo Studiu Jiřího Trnky - to nám dalo možnost setkat se s uměleckou praxí. Dnešní studia se spíš zabývají reklamou a nárazovými zakázkami. Animace ale proniká do dalších uměleckých oborů, vidíme ji v divadle, na výstavních expozicích, je to rychlejší, v něčem možná povrchnější jazyk, nejde vždycky o hloubku myšlenky, ale spíš o to zaujmout, rychle na něco diváka upozornit. Filmy, kde se pracuje s nadsázkou, metaforou, vyžadují spíš určitou diváckou inteligenci...