Strohá primářka nebo zpívající učitelka. Připomeňte si známé role Jiřiny Jiráskové |
Moderní český pohádkář, který uměl psát i pro dospělé, se ovšem kvůli své emigraci v roce 1968 ocitl na indexu zakázaných autorů a čtenáři se k jeho dílům dostávali jen s obtížemi. Už víc než tři dekády se ale děti opět mohou vydávat na cesty s Pitrýskem či jezevčíkem Ajdou.
Život rodáka z Českého Těšína by sám vydal na román, ovšem notně poznamenaný jeho fabulacemi. Vyrůstal v Polsku, maturoval ale v roce 1939 v ukrajinské Stanislavi. Ve Lvově studoval slovanskou filologii a historii. Za války přišel o rodiče, v Kazachstánu učil na střední škole. Přihlásil se pak do československé armádního sboru, bojoval u Sokolova a došel až do Prahy. Česky se učil vlastně až v dospělosti, ale podle Arnošta Lustiga si osvojil jazyk těch nejlepších básníků české řeči.
Po válce pracoval Aškenazy v rozhlase, také jako zahraničně politický komentátor, a koncem 50. let se dal na spisovatelskou dráhu. Napsal řadu reportáží, rozhlasových a divadelních her, scénářů, pohádek a povídek jako Dětské etudy, Milenci z bedny, Psí život, Ukradený měsíc či Praštěné pohádky anebo Cestopis s jezevčíkem. Za ženu měl dceru Heinricha Manna, po roce 1968 emigroval do Německa - a i tam se prosadil, hlavně v dětské literatuře. Zemřel 18. března 1986 v italském Bolzanu.
