Vzpomínky na Jevtušenka v ruském tisku provázejí výrazy jako „poslední velký básník 20. století“, „polodisident“ či „sovětský klasik“. Jeho život i tvorba se vzpírají jednoduché charakteristice. „Jakého si přejete Jevtušenka? Toho, který napsal prokomunistickou poemu Bratská elektrárna, nebo disidentskou báseň Tanky se valí Prahou?“ ptá se například nezávislý petrohradský webový deník Fontanka.
Zemřel ruský básník Jevgenij Jevtušenko. Bylo mu 84 let |
Jevtušenkův talent byl mimořádný, zejména počátky jeho tvorby jsou ale ovlivněné dobovými politickými poměry. Ve dvaceti letech, v roce 1952, se Jevtušenko stal nejmladším členem Svazu sovětských spisovatelů. V 60. letech se zřetelně vymezil vůči stalinismu a byl vůdčí postavou dočasného obrodného procesu v Sovětském svazu. V básních, které často sám přednášel před širokým publikem, kritizoval bezpráví, varoval před válkou a vyzýval k porozumění. V jedné z nejznámějších básní z roku 1961 postavil symbolický pomník obětem masakru Židů v rokli Babí Jar na okraji Kyjeva. V básni varoval i před antisemitismem v SSSR. Právě Jevtušenkova báseň a ohlas, který v zahraničí vzbudila, přiměly tehdejší sovětské úřady, aby židovské komunitě umožnily vybudovat nad hromadným hrobem pomník. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy neváhal napsat zmíněnou protestní báseň Tanky se valí Prahou.
Jevtušenko měl ale i řadu kritiků. Režisér Andrej Tarkovskij po přečtení Jevtušenkovy poemy Kazaňská univerzita, stvořené k stému výročí narození Vladimira Iljiče Lenina, psal o básníkově „měšťáctví“ a snaze zalíbit se Chruščovovi a Brežněvovi. Objevila se i podezření ze spolupráce s KGB. O té byl přesvědčen například básník Josif Brodskij, v roce 1972 vyhnaný do exilu. „Hází kameny jen tam, kam je to úředně povoleno a schváleno,“ prohlásil o Jevtušenkovi. Když Americká akademie umění udělila Jevtušenkovi čestné členství, Brodskij z ní na protest vystoupil.
V roce 1974 se Jevtušenko veřejně postavil proti uvěznění pozdějšího nositele Nobelovy ceny za literaturu Alexandra Solženicyna. Ilja Falikov v knize Jevtušenko – Love Storyuvádí, že tehdy Jevtušenko zavolal šéfovi KGB Andropovovi a pohrozil, že bude-li Solženicynovi zkřiven vlas, sáhne si on sám na život.
Na vrcholu své slávy dokázal Jevtušenko naplnit stadiony a haly. V roce 1991, po nezdařeném pokusu o komunistický puč, deklamoval své verše před 200 tisíci lidmi, připomněla agentura AP. „Byl spíš jako rocková hvězda než obrýlený, tichý básník,“ zavzpomínal bývalý rektor univerzity v Tulse Robert Donaldson.
Památce Václava Havla (úryvek)Těm, kteří dovedou žonglovat se slovy, nevěří lidé poučení. Věřili ale Václavu Havlovi, který byl za slovo ve vězení. A kromě překotně zbohatlých šizuňků ke hrobu přijde se rozloučit s ním stín Sacharova, co předčasně umlkl, Palacha předčasně umlklý stín. Lež, okupace, jen na čas vše zastřely. K hrobu se tankista dostaví zas, jenž na Moravě se v zoufalství zastřelil, když dítě se dostalo pod jeho pás. Přeložil Milan Dvořák |