Článek pro deník The Guardian napsal spisovatel a publicista Rutger Bregman, mimo jiné i autor knihy Utopie pro realisty (česky Universum, 2017). Na sociálních sítě napsal, že jej producenti a režiséři bombardují s žádostí o filmová práva. Vypadá to, že se je povedlo prodat.
Příběh „skutečného Pána much“, šesti chlapců ze soustroví Tongo, kteří dlouhých patnáct měsíců žili izolovaně jako trosečníci, pro sebe získala společnost Regency Enterprises. To má za poslední roky na svědomí vysokorozpočtové filmy jako jsou Malé ženy (2020), Maják (2019), Ad Astra (2019) nebo v roce 2013 oscarový snímek 12 let v řetězech.
Podle magazínu Deadline Regency soupeřila s takovými giganty, jako jsou Netflix, MGM nebo Working Title. Práva se nakonec podařilo prodat za blíže nespecifikovanou sedmimístnou částku v dolarech.
„Hrozně mě překvapilo, jak se ten příběh rozšířil. Zájem měly tucty filmařů,“ popsal Bregman deníku The Guardian. „Důležité pro nás bylo, aby porozuměli tomu, že je to příběh lidí z Tonga. Za tím, že ti chlapci přežili, stály hluboko, hluboko zakořeněné kulturní náležitosti - jejich výchova nebo víra,“ dodal.
O udělení práv kromě Bregmana rozhodovaly čtyři z šesti zachráněných chlapců a kapitán lodi Peter Warner, jejich zachránce. „Když jsme dospěli kolektivně k definitivnímu rozhodnutí, byl to pro nás velice emotivní moment,“ popisoval a dodal, že se díky filmu Tongo konečně po padesáti letech dočká pozornosti, kterou si zaslouží.
Všechno funguje
Skutečný Pán much. Šestice chlapců zůstala na pustém ostrově 15 měsíců![]() |
Bregmanův článek vyprávěl o šestici chlapců uvězněných na ostrově Ata dlouhých patnáct měsíců. Místo toho, aby se odehrála podobná krvavá lázeň jako ve slavném románu Pán much spisovatele Williama Goldinga, vytvořila si parta trosečníků na ostrově až pozoruhodně dobře fungující společenství.
Pochopitelně se rozběhla debata, kdo by byl ideálním režisérským kandidátem na adaptaci tohoto příběhu. Jako jeden z hlavních kandidátů se na internetu skloňuje novozélandský režisér Taika Waiti (Thor: Ragnarok, Králíček Jojo).
„Do toho příběhu jsem se zamiloval. Myslím si ale, že by přednost měl dostat polynéský (či dokonce přímo tonžský!) režisér, aby se zabránilo kulturní apropriaci a špatnému nakládání s informacemi. Naopak by bylo dobré zachovat pacifickou autentičnost. Na tohle se já nejspíš vůbec nehodím,“ napsal na svém Twitteru Waititi.
Dramatické lidské osudy se šťastným koncem filmaře fascinují snad již samotného vzniku filmové pásky. Podobná tahanice o filmová práva nastala například v roce 2010 po vysvobození 33 horníků z dolů v chilském městě Copiapó.