Přítomnost jednoho z nejlepších světových orchestrů specializujících se na soudobou hudbu a nejžádanější skladatelky posledních let určily program obou večerních koncertů. A tak si posluchači mohli užít celkem čtyři její skladby ve vzorovém provedení (incidendo/fluido, ...miramondo multiplo..., Spleen III a Lost Highway Suite).
Hrálo se i na DOX
Nadto Klangforum prezentovalo ve světové premiéře skladbu Martina Smolky Andělské schody a další čtyři skladby vzniklé též na objednávku Pražského jara. Chválu provedení a rozbory skladeb nechme odborným periodikům, Klangforum hrálo skvěle, přirovnejme to k situaci, jako by do Prahy přijela Berlínská filharmonie nové hudby. Koncerty byly vyprodané a publikum nepochybně odcházelo spokojené. Kromě „konvenčních“ skladeb návštěvníci vyslechli též performanci Petra Hájka a Martina Janíčka 15 minut a 15 vteřin ve městě Galegion, kterou Martin Janíček a Filip Jakš zahráli přímo na konstrukci budovy Doxu.
Co ale trochu neprávem ušlo pozornosti publika, byl „doprovodný“ program, který vypadal možná na první pohled jako neatraktivní, ale rozhodně nebyl. Už úvodní setkání s Olgou Neuwirthovou a Martinem Smolkou ve vzducholodi Gulliver přineslo posluchačům zajímavé informace o skladbách, východiscích autorů i o jejich hudebním zázemí.
Sobotní doprovodný program začínal panelovou diskusí s enigmatickým názvem How to Spring Off, jenže účastníci (většinou zahraniční organizátoři festivalů soudobé hudby) v debatě artikulovali řadu problémů, se kterými se potýká soudobá hudba nejen v Evropě, ale též nakousli tuzemská specifika. Nikdo nečekal, že získá návod, jak naplnit sály dychtivými zájemci o soudobou hudbu, nicméně leccos jsme si připomněli, třeba že budova nové filharmonie potřebuje solidní program, aby mohla přilákal posluchače.
Následující Reading Lessons, tedy veřejná zkouška tří děl mladých tuzemských autorů, byla z několika perspektiv jedinečná. Za prvé, mohli jste sledovat, jak špičkoví hudebníci hrají skladby, které nikdy nezkoušeli a také veřejnost je neslyšela. Též jste mohli tipovat, kdo ze tří vybraných autorů nakonec získá zakázku na nové dílo pro Pražské jaro. V sobotu byl šťastným autorem Pavel Šabacký. Podvečerní mistrovské kurzy byly nahlédnutím do interpretační kuchyně hráčů soudobé hudby. Přednáška Petra Hájka Komponovaná architektura, těsně předcházející večernímu koncertu, byla pak jakýmsi teoretickým úvodem ke skladbě zahrané na samu budovu.
První ročník Offspringu byl úspěšný, odstartoval tříletou rezidenci Klangfora Wien, a jak řekl intendant souboru Peter Paul Kainrath, publikum je po covidu hladové po nových uměleckých zážitcích. Věřme, že bude i to pražské. Rezidence špičkového světového souboru či skladatelské osobnosti je příležitostí pro hudebníky i skladatele, aby se s nimi konfrontovali a zbavili se také oblíbeného pocitu, že u nás je všechno nejhorší (vypůjčíme-li si citát Base Wiegerse). Offspring bude takový, jaký si jej uděláme, tedy i my, publikum, když dáme svou účastí vědět, co se nám líbí.
