Film devětadvacetiletého režiséra, který si zvolil umělecké jméno Andy Fehu, je v nejhlubší podstatě klasická pohádka s tradičním poselstvím. Vypráví o nuzákovi, kterému se otevřela cesta k tajemnému pokladu ukrytému v zemi. Jeho nenasytnost jej však nakonec místo ke spokojenému životu přivede do neštěstí.
Kouzlo snímku Nenasytná Tiffany (v němž žádná osoba jménem Tiffany nevystupuje, je to jméno pro jakousi tajemnou entitu, která hubí chtivé zlatokopy) spočívá v precizním ukotvení jednoduchého příběhu v pitoreskních reáliích současného světa. Režisér Andy Fehu má za sebou užitečné zkušenosti s natáčením nízkorozpočtových krátkých snímků v reálných prostředích, s jednoduchou kamerou, s neherci a bez nadbytečných aranží. Podobné postupy využívá i ve svém celovečerním debutu. Což vůbec neznamená, že by snímek trpěl obtížnými příznaky amatérského dílka: až na drobné výjimky jde o elegantně zvládnutou, zdravě sebevědomou filmovou podívanou, která si sice hraje s pokleslostí, naivitou a stereotypy, činí to však vědomě a s nadhledem.
Nenasytná Tiffany.
Leoš Noha se za obsazení do hlavní role odvděčil vytvořením uvěřitelné postavy bez velkého rozpětí hereckých prostředků, zato s nepopiratelnou osobní integritou. Hraje nevábného, sobeckého, dojemnou prostotou však přece nějak sympatického váguse Pepu, jehož hlavním zdrojem příjmů je vykrádání chat a chalup a prodej ukradených věcí v zastavárně. Jednoho dne doslova zakopne o kameru, v níž objeví záznam jakéhosi studentského dokumentu o hledači pokladů. Mladý muž ve filmu pořízeném jeho kamarádkou předvádí práci s detektorem kovů, který dvojici dovede nejprve k pár mincím a vzápětí k něčemu obrovskému...
Nálezce kamery Pepa pochopí, že přišla jeho životní šance. Sám si opatří detektor kovů a vyrazí na tajemné místo. Když zjistí, jak se věci skutečně mají a že získat zakopaný poklad není tak jednoduché, vymyslí velmi neblahé řešení: nenasytné díře v zemi předhodí životy svých kamarádů. To je samozřejmě i jeho vlastní cesta do pekla.
Snímek Nenasytná Tiffany je výborný zejména v těch pasážích, kde nechává své hrdiny přirozeně jednat v autentických prostředích. Je radost sledovat záznam v nalezené kameře (především tedy do chvíle, než je nutno přikročit k hororové zápletce), stejně tak jsou velmi věrohodně a působivě natočené třeba scény, kdy hlavní hrdina somruje mezi bezdomovci, prchá před majiteli vykradené chalupy nebo když se pokrytý špínou vzpamatovává v hospodě z hororového zážitku. Andy Fehu dokáže velmi zručně charakterizovat postavu prostřednictvím detailu jejího jednání, obejde se bez polopatismů a karikatur. Takové umění je vzácné i v mnohem „závažnějších“ projektech zkušených režisérů.
Nenasytná TiffanyČR 2015 Scénář a režie: Andy Fehu Kamera: Jakub Ševčík Hrají: Leoš Noha, Jiří Panzner, Petr Čtvrtníček, Vojtěch Johaník a další Premiéra: 30. 7. |
`Apropos, závažnost: kdo chce, najde si jí v tomhle odlehčeném snímku vlastně docela dost. Vedle toho, že pohádkové poselství o zákeřných lákadlech a trestuhodné lidské chamtivosti po staletích neztrácí platnost, ba spíše naopak, je tu i jeden zcela konkrétní aktualizační prvek. Opět dodaný nenásilně a bez potřeby doslovnosti: ona nenasytná díra se nikoliv náhodou nachází v katastru Horního Jiřetína, města nad propastí uhelných dolů. Nic se tu v tomto směru nadmíru nezdůrazňuje, ale stačí pár záběrů na ono přízračné sousedství lidského a nelidského a nenasytná Tiffany toho o sobě hned prozradí trochu víc.
