130 let
Muzikant musí hrát. I proto je podle Radka Baboráka užitečné streamování...

Muzikant musí hrát. I proto je podle Radka Baboráka užitečné streamování koncertů. | foto: Ondřej Bičiště, MAFRA

Původní zpráva

Přední český hornista a dirigent pomohl vybrat pro kolegy milion. Sbírku zaštiťovala hudební celebrita

Kultura
  •   16:13
S neutuchající vervou se pouští do nových projektů. Ten poslední pomáhá jeho kolegům, kteří se prakticky ze dne na den ocitli bez výdělků z koncertů. Sbírka, kterou přední český hornista a dirigent Radek Baborák inicioval, už nashromáždila téměř milion korun.

I díky světové proslulosti, jíž jako hudebník dosáhl, se mu podařilo získat záštitu hudební celebrity a šéfdirigenta Berlínské státní opery Daniela Barenboima.

Seriál rozhovorů.

Lidovky.cz: Jak vás napadlo vytvořit sbírku pro muzikanty na volné noze?
Jsem v tomto ohledu aktivní typ člověka. A nejenom že mám rád hudbu, ale i spoustu projektů vymýšlím a organizuji. Takže když nastane podobná situace, a teď je to tedy extrémní, dá mi to nějakou novou energii, ze které se podařila uspořádat velká sbírka. Vzpomínám si například na situaci po tsunami a výbuchu jaderné elektrárny ve Fukušimě. Hned jsem oslovil řadu českých souborů a uspořádali jsme videokoncert. Vyslali jsme tak určitý signál do Japonska, které je rájem klasických muzikantů. Důležité bylo, aby Japonci cítili naši podporu, že na ně myslíme. Stejně tomu bylo třeba po nedávném požáru Notre Dame v Paříži.

Nad vytvořením sbírky pro muzikanty v Česku jsem se dlouho nerozmýšlel a naštěstí jsem kolem sebe měl i skvělý tým lidí z Horn Fest Praha. Spojili jsme se s MenArt, která se stará o administrativu a celé je to naše společná akce. Běží to sice jen tři týdny, už se ale podařilo asi 70 kolegů na volné noze podpořit.

Lidovky.cz: Kolik se podařilo nashromáždit peněz ve sbírce?
Za tři týdny je to přes milion korun. Ve dvou vlnách jsme poskytli podporu 800 tisíc 74 lidem. Jednotlivci mohou žádat o deset nebo dvacet tisíc. Přihlíží se k tomu, jestli mají rodinu a děti. Ti jsou na prvním místě. Požadujeme, aby měl žadatel hudební vzdělání.

Lidovky.cz: Chození na koncerty není rozhodně masovou záležitostí jako například návštěva fotbalu. Lidí s vhledem do světa vážné hudby není mnoho. Jak se hudebníci v Česku živí?
Naše profese je tak nějak stále podhodnocena. Přitom se jedná o několik tisíc lidí, kteří mají zvláštní dar, talent. Každá rozumná země si talentované lidi všech oborů hýčká. Ale u nás jsme nuceni mít více zaměstnání. Například hráč v orchestru ještě učí nebo chodí hrát příležitostně. Tato kombinace jim jakžtakž zajistí nějakou životní úroveň. Ale úroveň produkce tím mnoho nezískává.

Když se do fungování světa vážné hudby ponoříte, zjistíte, že máme příspěvkové organizace orchestry, opery. Pak je tu dohromady sotva několik desítek českých zpěváků, dirigentů nebo sólistů, kteří můžou dělat kariéru i v zahraničí. Mají díky tomu sice nepravidelné, ale lépe honorované výdělky. I to je ovšem nyní zastavené. Nejohroženější je ale podle mě právě skupina muzikantů na volné noze. Ti dělají od všeho něco. Učí na školách všech úrovní, hrají v komorních souborech, specializují se na projekty, na hudbu barokní nebo soudobou nebo třeba nahrávají hudbu k počítačovým hrám a filmům. 

Hrají na festivalech, ale taky na plesech, pohřbech a svatbách či na koncertech pro turisty. Tak nějak přežívají z ruky do úst. Těžko si mohou z těchto jednorázových akcí vytvářet finanční rezervy. A jsou tu i další problémy.

Ohrožené festivaly všech žánrů se spojily a založily internetové rádio

Lidovky.cz: Jaké?
Možná se brzo rozběhnou některé obory podnikání pro OSVČ, ale shromažďování lidí na koncertech nastane určitě mnohem později. To platí i pro zahraniční zájezdy. Další věcí je, že mezi posluchači vážné hudby je mnoho lidí z rizikové skupiny seniorů. Ti si také asi rozmyslí koupit si vstupenku na letní festival, kde bude kolem nich dalších tisíc lidí.

Lidovky.cz: Proč je tak důležité podporovat živou kulturu a muzikanty?
Poslech hudby v autě, ve sluchátkách anebo se sklenicí vína doma může být hezký, ale živý koncert nenahradí. Sdílet zážitek s lidmi a mít možnost vidět jejich reakce je vždy něco jiného. Jak pro ty, kdo hrají, tak pro ty, kdo naslouchají. A tak nějak to patří ke kulturnímu životu lidí po celém světě. Jako si zajít na dobrou večeři, na výstavu, do divadla atd. To přece dodá životu ještě jednu dimenzi.

Je to také celkový postoj k hudbě. Když si společnost řekne, že je česká hudba zajímavý vývozní artikl a že čeští hudebníci mají v zahraničí dobré renomé, můžeme na to být hrdí. Z některých reakcí vidím, že se jakoby bojíme, aby náhodou hlas lidu nezakřičel, co zas ti umělci žebrají, když si vlastně jen tak hrají. Nepochopím, kde se bere taková zášť a asi i nějaká frustrace.

Víme, že v té důležité první linii nestojíme. Ale podívejte se, jak a kolik muzikantů hraje benefiční koncerty pro nemocnice nebo pro seniory. A vůbec jsou iniciativní a snaží se pomoct i sami sobě. Záleží ovšem, jak se k tomu ve výsledku postaví kulturní i politická reprezentace země.

Lidovky.cz: S jakou podporou jste se setkal u českých dárců?
Je to zajímavé sledovat. Máme celkem přes 200 dárců. To je myslím obrovská ochota. Musím ale říci, že rozhodující dary přišly od pětice z nich. Podstatnou částku zaslal hlavní patron sbírky maestro Daniel Barenboim. Jinak se vybralo od jednotlivých dárců po stovkách a tisícovkách. A to je skvělé! Ukazuje se, že to zajímá dost lidí a to je velice pozitivní signál. Na velké dárce, kteří by poskytli rozhodující podporu, ale stále čekáme.

K pondělí nám přišly žádosti o podporu ve výši bezmála dvou milionů korun. Za každou z nich je nějaký příběh a většinou víme, o koho jde. Toto je teprve začátek kulturní krize. Tak doufám, že budeme úspěšní v naší snaze pomoci. Děláme pro to maximum.

Lidovky.cz: Jak se vám podařilo získat pomoc a záštitu od světové hudební celebrity, jakou je Daniel Barenboim?
Často jsem s ním sólově hrál třeba s Berlínskou i Vídeňskou filharmonií, učím také na berlínské Barenboim-Said Akademii, kterou vede. Barenboim vystupuje často v Praze. Loni uvedl Mou vlast s vídeňskými filharmoniky na zahájení Pražského jara. Byl to první člověk z hudební branže z ciziny, kterého jsem oslovil. Jeho reakce byla velmi bezprostřední. Řekl mi doslova, že mu česká hudba a důstojný život českých muzikantů leží na srdci.

Lidovky.cz: Mimochodem, jak vypadá situace v Německu, které má také množství orchestrů, hudebníků a festivalů?
Situace v Německu je velmi odlišná. Sbírku tam pořádá nadace německých orchestrů. Patronát převzali šéfdirigent Berlínské filharmonie a ministryně kultury. Za cíl si stanovili vybrat milion eur. K tomu tam probíhá masivní podpora od státu. Rozjela se tam veliká vlna solidarity, která zatím u nás není vidět. Naše sbírka, za kterou stojí silné hudební osobnosti, je vlastně jediná.

Nemáte toaletní papír? Použijte Van Helsinga s Hughem Jackmanem, zažertovala populární show

Lidovky.cz: Napadlo vás díky krizi něco nového o hudbě?
Díky sbírce jsem si uvědomil, že se pohybuji v určité hudební bublině. Potvrdilo se mi, že na moji výzvu o podporu mi odpoví jen určití lidé, kteří chodí na koncerty. Vím přitom, že existují i velcí sponzoři festivalů. Nemůžu je ale oslovit, protože bych tím pravděpodobně ubíral právě festivalům, které jsou rovněž v kritické situaci. Podle mě by se neměly automaticky rušit, ale hledat alternativy třeba ve streamování koncertů. Ono nejde jen o ušlé honoráře, ale také o to, že muzikant musí hrát. Musíme si také uvědomit, že se v hudební branži plánuje na dva tři roky dopředu. Když se tedy nyní zruší koncert, tak to neznamená, že se vše automaticky přesune na další rok, protože na tu dobu už jsou naplánované jiné programy.

Lidovky.cz: Chystáte něco v příštích dnech streamovat?
Původně zahajovací koncert Horn Fest Praha bude streamován ze Sukovy síně 30. dubna v Mall TV. Další takový koncert proběhne 1. května ve streamovacím studiu Paralelní Polis. Všechno to bude na podporu muzikantů na volné noze. 

Autor: Martin Shabu