Úterý 10. prosince 2024, svátek má Julie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Příběhy jsou všude. I krátké filmy mohou být plnohodnotná díla

Může to projít zdí. Není snadné uložit se ke spánku, když si dědeček s přáteli vyprávějí o sebevraždě v sousedství. foto: PRAGUESHORTS

PRAHA - Festival krátkých filmů Pragueshorts Film Festival má letos samostatnou sekci věnovanou snímkům, které vedle oceňovaných celovečerních filmů natočil rumunský režisér Radu Jude, držitel Zlatého medvěda z letošního Berlinale.
  5:00

Z šestice krátkometrážních snímků v sekci Radu Jude – Netuším, které jsou k vidění na stránkách nové webové televize karlovarského filmového festivalu, je nejaktuálnější ten nejkratší – šestiminutový autoportrét, který dal také celé sekci jméno.

„Netuším“ je totiž podle režiséra jediná poctivá odpověď na otázky ohledně jeho filmařské kariéry. Snímek z roku 2020 vznikal pro festival goEast ve Wiesbadenu a prolínají jím i témata, jež Radu Jude zároveň rozpracoval v celovečerním snímku Smolný pich aneb Pitomý porno, s nímž letos zvítězil na Berlinale.

V medailonu, jímž se měl ohlédnout za zdroji a nástroji své tvorby, si Radu Jude rýpl i do rumunské filmařské vzdělávací instituce: „Nikdy mě totiž nepřijali na Národní filmovou školu, kde studenti podle fakultního reklamního plakátu získají kvality, jako je jedinečnost, nestrannost, autenticita, talent a kreativita,“ zdůvodňuje ironicky svou úvodní odpověď. „Ptáte se mě, kam chodím pro náměty. Nevím. Dalo by se říct, že mě zajímá všechno viditelné na věcech, co se dají za chytit kamerou. Ale to není přesné,“ pokračuje režisér a vysvětluje, co tím myslí: „Památník holokaustu je vidět, i když je schovaný za parkovištěm. Stovky tisíc Židů a Romů, které zabila rumunská policie a režim, ale vidět nejsou.“ 

Stejně tak podle Judeho například hračky nepředvádějí pracovní podmínky v Číně. „Možná mě zajímá to, co je za viditelným. Ale to zní nabubřele,“ uzavírá filmař, podle něhož jsou příběhy všude. Dokládá to několika záběry z bukurešťských ulic, z nichž každý by se nejspíš mohl rozvinout do krátkého filmu.

Tak jako se rozvinul obraz otce vracejícího se z procházky s malou dcerkou ve snímku Alexandra, jejž Radu Jude natočil na počátku své filmařské dráhy v roce 2006: jde o brilantní studii situace v rozpadlé rodině, kdy otec propadá panice, že jeho bývalá manželka a její nový partner odnaučujují dceru, aby mu říkala „tati“.

Stejně tak jeden silný obraz, chlapec a jeho otec vlekoucí do opravny těžkou černobílou televizi, tvoří základ působivé sociální črty Lampa s čepičkou (neboli elektronka s cylindrem), taktéž z roku 2006. Dětská postava hraje hlavní roli také v novějším snímku Může to projít zdí (2014), adaptaci Čechovovy povídky o dítěti vystrašeném vyprávěním dědečka a jeho kumpánů o sebevraždě v sousedství.

A smrt je hmatatelně přítomná i v malém mistrovském kousku Stín mraku (2013) o knězi povolaném k loži umírající ženy – výsledkem jeho návštěvy je ovšem bolestný rozpor mezi tím, co lidé od náboženství a církve očekávají, a tím, co jim může nabídnout.

Judeho krátké filmy zkrátka nejsou žádná cvičení, ale plnohodnotná díla: „Ptáte se mě, proč dělám krátké filmy, a nikoliv jen celovečeráky? Zenové přísloví praví: V jarní krajině není nic přednostní a nic upozaděné. Pučící větvičky rostou, jak potřebují, jedny krátce, jiné dlouze,“ říká k tomu režisér.

PRAGUESHORTS FILM FESTIVAL

■ „Nejdelší festival krátkých filmů“ pořádaný organizátory Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se letos koná již pošestnácté a potrvá až do 27. června.

■ Projekce na velkém plátně nabízejí v rámci přehlídky pražská kina Aero, Bio Oko, Světozor, Pilotů, Edison, Dlabačov a letní kina Kasárna Karlín, Kinská, U Keplera nebo na Střeše Radost, ale také v regionech, např. v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Ostravě, Prostějově, Chomutově, Zábřehu, Uherském Hradišti nebo Semilech.

■ Snímky lze zdarma zhlédnout také na nové digitální platformě karlovarského festivalu www.kviff.tv; filmy jsou dostupné online po premiéře v kinosálech.

■ V mezinárodní soutěži se představí 37 snímků z 29 zemí, mezi nimi jsou i dva čeští zástupci: Anatomie českého odpoledne režiséra Adama Martince a rumunsko-český film A tu se zjevil princ režisérky Cristiny Groșanové.

■ Ve dvou programech Národní soutěže je letos osm českých filmů. Jejich tématem je dospívání, hledání a vnímání sama sebe, ale i otázky spojené s předsudky nebo kulturními a společenskými stereotypy.

■ O Cenách diváků mohou lidé hlasovat na www.kviff.tv.

Autor: