Na festivalu postupně až do března a především v budovách pražského Národního divadla, ale například i ve Venuši ve Švehlovce, vystoupí osmnáct souborů – nejen těch stálých, které působí v Praze, Ostravě, Plzni, Olomouci, Budějovicích, Liberci a Opavě, ale i studiových, alternativních. Od roku 2015 přehlídku obohacují také slovenské soubory – k bratislavskému a košickému souboru se kvůli covidu letos nepřipojí banskobystrická opera.
Festival se stal pro zúčastněné prestižní záležitostí tím spíš, že právě vedení divadel a souborů má právo volby, se kterou inscenací do Prahy přijedou (samozřejmě omezenou provozními možnostmi i dvouletou periodicitou). Naplňuje se tak hlavní cíl přehlídky – přinést souhrnnou zprávu o stavu české opery s možností bezprostředního porovnání inscenací. Program 15. ročníku bude pestrý v dramaturgii i inscenačních přístupech. Divadla předvedou jak „klasiku“, ovšem většinou s pokusem o nový režijní výklad, tak dramaturgické zajímavosti a díky účasti studiových souborů spoustu původních novinek.
Dramaturgické rarity
Dramaturgické ozvláštnění vnese do festivalu ostravská opera – v opeře Jaroslava Křičky Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší dirigent David Švec a režisér Ondřej Havelka s celým týmem nápaditě znovuobjevili operu, z níž se po inscenačním boomu na počátku 30. let stalo jen slovníkové heslo. Státní opera ze svého repertoáru na festival vybrala svou nejnovější premiéru, která v rámci cyklu Musica non grata naváže na tradici Nového německého divadla inscenací díla Franze Schrekera Vzdálený zvuk.
Ve festivalovém programu jsou tituly, které se u nás objevují zřídka – Jihočeské divadlo sáhlo po Mefistofelovi, operním zpracování Goethovy předlohy, v tomto případě Verdiho libretistou Arrigem Boitem, který se tímto dílem prosadil i jako skladatel. Olomoucká opera přiveze do Prahy Bizetovy Lovce perel s efektními áriemi a košická Roberta Devereuxe z tudorovské trilogie Gaetana Donizettiho s brilantními party vrcholného belcanta.
Téměř polovinu festivalového programu tvoří inscenace studiových souborů, které vnášejí do „tradičního“ operního žánru nové přístupy a původní díla, psaná pro jejich osobitou poetiku. Brněnské uskupení Ensemble Diversa představí pod názvem Městská strašidla trojici hravých oper pro děti a další brněnský soubor, Hausopera, završí operou Věčná slečna bledá skladatelské dvojice Markéty Dvořákové a Ivana Medka svoji Trilogii pro město. Po předchozích částech hraných v bazénu a před výlohou knihkupectví je tento site-specific projekt situován do Kavárny Adria.
Olomoucký Ensemble Damian uvede novinku svého principála Tomáše Hanzlíka Piráti, vtipnou a svižnou neobarokní buffu. A pražské uskupení Run OpeRun v komorní opeře Logika chaosu zvolilo téma vlivu neuróz a obsesí na běžné společenské situace. Do oblasti opery nově nahlíží i ISHA trio, které v opeře TiAmo Ivo Medka, Sáry Medkové a Víta Zouhara rozkrývá prostřednictvím novinových zpráv proměny ženských témat. Opera Povera oslovila britského skladatele Stephena McNeffa a výsledkem je „ghost“ opera o vztahu Almy Mahlerové a její dcery Manon Gorpiusové.
Studiové soubory si pro svůj repertoár kromě novinek vybírají i zajímavá díla mimo běžnou dramaturgii stálých divadel. Opera studio Praha se vrací k opernímu zpracování pohádky Jaroslava Křičky s názvem Šaty, které svět neviděl, které doplní Španělská hodina Maurice Ravela. A šestice zpěvaček (pouze za „doprovodu“ podupávání, kapek vody nebo cinkání příborů) v Praze zopakuje vrcholnou inscenaci 5. ročníku NODO / New Opera Days Ostrava Svatba – strhující punkový image rituálů předsvatební noci srbské skladatelky Any Sokolović.
Liška rockerka
Liberecký soubor při zahájení představil Příhody lišky Bystroušky. Režisérka Linda Keprtová Janáčkův osobitý pohled na koloběh života v přírodě zcivilnila. Z mnohovrstevnaté opery režisérka akcentovala rebelii proti řádu, když Bystrouška dostává podobu vzpurné rockerky v martenskách a zrzavých koktejlkách, která si čte v Orwellově Farmě zvířat, časopisu Reflex a Čapkově Věci Makropulos.
Milostné vztahy jako druhé hlavní téma inscenace jsou vyjádřeny s půvabnou něhou při rozpačitém namlouvání Bystroušky a Zlatohřbítka s cudným svlékáním za tylovým závěsem, ale i hodně křiklavě, když doplněný manželský pár revírníkova syna a snahy si to na rychlovku „rozdá“ na gauči. Jímavá je ovšem scéna, když početnému liščímu potomstvu, šikovným dětem ze Severáčku, při smrtícím výstřelu na jejich maminku s řinkotem vypadnou talíře z rukou a zástup prcků se svěšenými hlavičkami projde kolem mrtvé, nad níž až do konce opery truchlí Zlatohřbítek.
Hudební nastudování Martina Doubravského do partitury vneslo energii podpořenou především skvělými výkony Lívie Obručník Vénosové jako Bystroušky a Alžběty Vomáčkové jako Zlatohřbítka, který se sice v hip hop kalhotách tváří jako suverén, ale pohled na Bystroušku jen v osušce s ním doslova „třískne“ o zem.
Věřme, že program 15. ročníku festivalu nezhatí covidové restrikce. Zatím se zdá, že zájem publika o mimořádnou přehlídku je podobně jako v minulosti značný.
