Čtvrtek 19. května 2022, svátek má Ivo
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Přijet do Náchoda a uvidět Kostelec

Kultura

  11:03
PRAHA - Jak dnes vypadá Kostelec, kde své dospívání během druhé světové války prožíval Danny Smiřický? Po stopách Zbabělců, slavného románu Josefa Škvoreckého, se v knize Putování k Port Arthuru vydal Tomáš Mazal.

Těžko říci, kolik z deseti dotázaných Čechů by identifikovalo román začínající takto: „Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: ,Tak revoluce se vodkládá na neurčito.'“ A kolik z nich by dokázalo říci, že autorem románu Zbabělci je Josef Škvorecký.

Hodnocení LN: * * * *

Tomáš Mazal: Putování k Port Arthuru

Lithos, Pardubice 2007, 80 stran

Debutová kniha náchodského rodáka je nicméně oprávněně řazena mezi nejdůležitější české prózy druhé poloviny 20. století vedle knih Kunderových či Hrabalových. V určitém smyslu byli Zbabělci jedním z prvních normálních románových počinů po únoru 1948. V roce 1956 se blýsklo na lepší časy románem Jdi za zeleným světlem Edvarda Valenty, o dva roky později vydal dvě povídkové knihy (Noc a naděje a Démanty noci) Arnošt Lustig a taktéž Josef Škvorecký Zbabělce, knihu popisující osm pohnutých dní - od 4. do 11. května 1945.

Protikulturní, ale nejsilnější
V exilu žijící Ferdinand Peroutka o Zbabělcích napsal: „Je to protikulturní, protispolečenská, sobecká, anarchistická kniha. Nechává jedinou cestu otevřenou: k holkám a jazzu. Ideově není pro nic a proti ničemu. A když jsme vyčerpali všechny společenské námitky, jedna věc zůstává pro toho, kdo má pro to dost citlivosti: je to znamenitá literatura, výtečný autor, který popisuje nevýtečné pocity a myšlenky. Z čistě literárního hlediska je to nejsilnější kniha, jaká vyšla v Čechách za posledních dvacet let.“

Jenže reakce domácí, politicky pevné kritiky byly zcela odlišné. Myš proklouznuvší komunistické cenzuře byla označena za kotě „nebezpečně napadené prašivinou“. To mělo, jak známo, dopad na další autory - již připravená sazba debutové knihy Bohumila Hrabala Skřivánek na niti byla rozmetána, a libeňský pábitel se tak debutu dočkal až v roce 1963. To samozřejmě v knize Putování k Port Arthuru připomíná rovněž Tomáš Mazal, autor objemné knihy Spisovatel Bohumil Hrabal (2004).

Také nyní vydané Putování k Port Arthuru ukazuje, že autor nepřistupuje k literatuře jako k objektu zkoumání, ale jako k něčemu, co (mu) vstupuje do života. S Bohumilem Hrabalem sedával v hostinci U Zlatého tygra a na počátku knihy o Zbabělcích stálo setkání s Marií Štichovou v kerské Hájence. V pražské Libni žijící Marie Štichová totiž vlastní strojopis Zbabělců, které sepsal čtyřiadvacetiletý Josef Škvorecký na přelomu let 1948-1949. A již tehdy sám cítil, jaké místo v jeho tvorbě budou zaujímat: „Marie, posílám ti Zbabělce, opus svýho života a všechno, co jsem tehdy chtěl a chci pořád...“ Tomáš Mazal na předsádce strojopisu objevil rovněž mapu Náchoda-Kostelce, kde jsou lokalizována klíčová místa románu.
Kniha nesoucí podtitul Cestopis zbabělců je tak záznamem výpravy, kterou Tomáš Mazal a jeho přátelé podle této mapy vyhotovené Josefem Škvoreckým vykonali. Procházejí Náchodem, na autentických místech si předčítají pasáže ze Zbabělců... Nejde zde ale pouze o doslovné a zplošťující vnímání jednoho románu, autor dodává taktéž dobové dokumenty a vzpomínky. Tak se dozvíme životopisy románové Ireny i Dagmar a také výpovědi tehdejších dívek o autorovi. Žádným saxofonistou nebyl, to bylo jen zbožné přání, a lamačem dívčích srdcí rovněž ne: „On byl ne ,nemužnej‘, on byl ,nemožnej‘ “.

Kostelečtí zbabělci jsou známí
Cestopis zbabělců také díky popisovaným detailům „současné“ výpravy do Náchoda ukazuje velmi plasticky rozpor mezi krásou díla a banalitou reality. To ale neznamená, že výlet do románového Kostelce byl fiaskem - účastníci jsou spokojeni, a navíc se ještě evidentněji ukazuje, jak velký spisovatel autor Zbabělců je. Neupadl do písmáctví okresního formátu, ale naopak kolem provinčního města dokázal vytvořit mýtus značně jej převyšující.

Po dočtení knihy Tomáše Mazala má tak člověk chuť jak znovu si přečíst Zbabělce, tak se rozjet do Náchoda - aniž by tam hned musel stopovat hrdiny Škvoreckého románu. A také se znovu lze zamyslet nad tím, zda Josef Škvorecký od té doby vlastně nepřešlapuje na místě - jak tematicky, tak kvalitativně? A zda je tak výjimečné vracet se do mládí, znovu „maturovat“? A proč se česká literatura období, které odděluje dětství od takzvané dospělosti, spíše vyhýbá?

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Mohlo by vás zajímat