První polovina seriálu zažehnala pochyby. Rod draka je víc než kopie, je jako hutný zákusek

Dvě stě let před událostmi Hry o trůny vládli světu Západozemí draci. Ty ztělesňoval rod Targaryenů, bělovlasých potomků staré Valyrie. I divákům původního seriálu nejspíš není neznámý pojem Tanec draků, který označuje ničivou občanskou válku mezi členy tohoto rodu. Celý příběh táhnoucí se přes několik desetiletí se HBO snaží v novém seriálu zachytit.

Rod draka nemarní ani chvíli, aby divákovi načrtl šachovnici boje o moc ne nepodobnou situacím v původní Hře o trůny. Konflikty se nyní rozehrávají okolo milého, ale snadno manipulovatelného krále Viseryse (Paddy Considine), který si ve volném čase nechává kálet na hlavu od svých příbuzných a spolusedících u stolu Královské rady.

30 fotografií

Každý si chce urvat svůj kus mocenského koláče. Je jedno, že se seriál odehrává v Západozemí zhruba 200 let před dějem původního seriálu, protože kudlou do zad se tu bodá naprosto stejně. Fanoušci Hry o trůny se zde budou cítit už od první epizody jako doma.

Podle knihy, nebo podle nás?

Ač děj seriálu vychází z knihy Oheň a krev (česky Argo, 2019), tvůrci měli při jeho natáčení prakticky volnou ruku. George R. R. Martin svou knižní historii rodu Targaryenů koncipoval jako kroniku shrnující podstatné milníky z historie pánů draků, ale nenabízí nic co do konkrétních interakcí či snad přímo konverzačních výměn mezi postavami.

I za přispění samotného Martina, který se podílel na scénáři Rodu draka, tak přetvořili školometský výklad jako z Wikipedie do příběhu, jenž své postavy demytizuje, nikoli oslavuje, jako to často činí knižní předloha. Dává tak legendárním hrdinům Západozemí příjemně lidský rozměr.

Některá fakta z knihy jsou pro potřeby seriálu dokonce pozměněná, aby to ději dodalo větší spád. Mezi Rhaenyrou Targaryen (Milly Alcocková) a Alicent Hightower (Emily Carey) scenáristé vytvářejí hluboké přátelství, aby následný konflikt, který popisuje i kniha, udeřil diváka o to silněji. Válečná kampaň proti Krmiči krabů, jenž se svými muži obsadil Kamenoschody, je i pro svou dramatičnost jednou z hlavních náplní několika prvních dílů.

Však také ilustruje i neshody mezi bratry, kdy se Daemon až zoufale vrhá sám mezi nepřátele, než aby potupně čekal na pomoc od Viseryse. Celá kampaň je ale vyfabulovaná pro účely seriálu. Ačkoli se o ní píše i v knižní předloze, George R. R. Martin jí věnuje všehovšudy dvě krátké věty.

Seriál je ovšem v konečném důsledku takovou temnější verzí slavného románu Sto roků samoty kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. Je to příběh jedné rodiny napříč mnoha generacemi, ve kterém se dějí podivuhodné události, které všem okolo připadají poněkud banální.

Drahá podívaná

Rod draka rozehrává velkolepou hru už od první série i díky svému rozpočtu. Televize HBO si první sérií Hry o trůny (2011) nebyla jistá, tak dostal seriál na všech deset dílů „pouhých“ 60 milionů dolarů. Novinka má na celou sérii o deseti dílech budget necelých 200 milionů dolarů, tedy o něco více než trojnásobek. S 20 miliony dolarů na epizodu je dokonce dražší než poslední série Hry o trůny (2019), kde rozpočet vycházel zhruba na 15 milionů dolarů na díl.

Opulentnost je patrná z každého záběru, kostýmu i digitálních efektů. Skvělá výprava celého seriálu dokazuje v poslední době na internetu hodně omílaný fakt, že každé dílo je divácky vděčné, pokud se do něj sypají kamiony peněz. To je případ třeba i v Praze natáčeného filmu The Gray Man, jenž měl před nedlouhou dobou premiéru na Netflixu.

Na film se díky absurdnímu rozpočtu (200 milionů dolarů na cca hodinu a půl dlouhý film) skvěle dívalo, ale pod akcí nabitým pozlátkem bylo bezduchým příběhem s prkennými hereckými výkony. To naštěstí není případ Rodu draka.

Emily Careyová a Milly Alcocková v seriálu Rod Draka

Herecký výkon hodný krále

Seriálu k úspěchu dopomáhají i velmi silné herecké výkony. Paddy Considine v králi Viserysovi ztělesňuje správnou kombinaci dobráctví a slabé vůle. Protikladem je jeho divoký a nevyzpytatelný bratr Daemon v podání britského herce Matta Smitha, kterého čeští diváci mohou znát hlavně jako prince Philipa ze seriálového hitu Koruna.

Úspěch v Rodu draka by pro něj mohl být otevřenou cestou rovnou do Hollywoodu, jako už se to několika hercům z původního seriálu stalo. Peter Dinklage, Kit Harrington nebo Emilia Clarkeová posledních pár let s větším či menším úspěchem brázdí vody velkorozpočtových blockbusterů.

Výkonem neuchvátila Milly Alcocková v roli princezny Rhaenyry Targaryen, neoficiální hlavní postavy seriálu, jež se objevuje i na většině reklamních materiálů. Rhaenyra je po většinu času nevýrazná, ale fanouškům původního seriálu bude její stylizace nápadně (a jistě schválně) připomínat Daenerys. Kvůli skokům v čase ale roli princezny v druhé polovině první série převezme starší herečka Emma D´Arcyová, která šlechtičně možná propůjčí dostatečnou vážnost a uvěřitelnost, která jí zatím v důležitých chvílích chyběla.

Milly Alcocková jako Rhaenyra Targaryen.

Hra o draky

Je až obdivuhodné, jak Rod draka připomíná přirozené pokračování světa ze Hry o trůny, ale zároveň se snaží odlišovat v maličkostech. V prvních dílech mistrně načrtává postavy, ale činí to hloubavějším a poněkud temnějším způsobem, než jak to dělal jeho předchůdce. I díky tomu může být pro někoho méně přístupný.

Není zde žádná postava jako Joffrey Baratheon, kterou by šlo od srdce nenávidět. Není tu žádný Tyrion Lannister, kterému musí fandit i ten nejzahořklejší divák. Fanoušci se nedočkají ani žádných dětí v hlavních rolích, jako byly v původním seriálu potomci Neda Starka, aby mohli se zaťatým dechem sledovat jejich boj o přežití ve světě, který je chce vidět s hlavou naraženou na kůlu.

Když už je řeč o hlavách na kůlech, původní seriál se proslavil i explicitní brutalitou a sexuálními scénami, které nechávaly představivosti velmi málo prostoru. Rod draka k sexuálním scénám přistupuje jinak. Nedá se říct, že by nahoty ubylo, ale nepůsobí zde prvoplánově. Seriál rovněž (alespoň v první polovině) upustil od scén sexuálního násilí, jež byly pro některé diváky Hry o trůny příliš.

Úplný opak se ale dá říct o brutalitě, kdy například scéna porodu z prvního dílu určitě patří do žebříčku nejvíce traumatizujících podívaných posledních deseti let. Současného seriálového diváka je těžké něčím šokovat, ale dalo se předpokládat, že pokud se to někomu podaří, bude to zrovna HBO.

Paddy Considine jako Viserys Targaryen.

Skepse byla na místě

Poslední série Hry o trůny (2019) zanechala ve fanoušcích Martinova fantasy opusu hořkou pachuť. Tvůrci seriálu už si děj tvořili po svém a poslední sérii bylo všeobecně vyčítáno nelogické chování postav, zběsile klopýtající děj a až směšný konec, který trestuhodně nestavěl na tom, co předchozích osm sérií pracně vybudovalo. Můžeme tedy jistě říct, že Rod draka měl ztíženou vstupní pozici a musel počítat s diváckou nedůvěrou.

Přesto se seriálu podařilo vzít si ze svého předchůdce hlavně to nejlepší, to, co v původním seriálu fungovalo. Díky intrikám, bombastické výpravě či skvěle napsaným a zahraným postavám, které nejsou ani v nejmenším černobílé, je Rod draka velmi hutným zákuskem, který alespoň svou první polovinou spraví chuť nejednomu pochybovači. Sladká hřejivost fanouškovské sounáležitosti je po čtyřech letech zpět. Zbývá jen doufat, že druhá polovina seriálu bude v nastavené kvalitě pokračovat.