První pražská Noc filozofie bude i s marxistou Negrim

Kamera pomalu snímá trosky vybuchlé jaderné elektrárny Fukušima, poté se přesouvá do interiéru prázdné restaurace a sleduje stvoření, které má obličejovou masku japonské dívky. Pod maskou se však skrývá makak. Tak nějak začíná film francouzského umělce Pierra Huygheho Lidská maska, který bude ve čtvrtek 16. června k vidění ve Veletržním paláci v rámci vůbec první pražské Noci filozofie.

Třiapadesátiletý Francouz, jehož film se pohybuje na hraně fikce a reality, přítomnosti a budoucnosti, se inspiroval skutečným příběhem, kdy v jedné japonské restauraci vycvičili opici, aby vykonávala jednoduché číšnické úkony. Všestranný umělec a nositel celé řady prestižních ocenění nutí diváka přemýšlet, ať už sleduje výše zmíněný snímek nebo zajde na jednu z jeho výstav. Huyghe pracuje v výstavou jako svébytným fenoménem, který je sám o sobě hoden zkoumání - každý návštěvník se tak stává zároveň i vystavovaným objektem a součástí „výstavního“ ekosystému. Výjimkou nejsou ani exponáty živočišné říše: do zahrady newyorského Muzea moderního umění (MoMA) nechal Huyghe nainstalovat kolonii 75 tisíc včel, které „posadil“ na hlavu sochy ležící nahé ženy od sochaře Maxe Webera.

Huygheho 19minutový snímek lidská maska uvede během Noci filozofie hned dvakrát Adam Budak, hlavní kurátor Národní galerie. Kurátorka čínských sbírek NG pak návštěvníky seznámí se Zvěrokruhem světoznámého umělce a disidenta Aj Wej-Weje, jehož 12 soch nyní zdobí prostranství před budovou galerie.

Zbourat zeď mezi lidmi a filozofií

Hlavní prostor ale bude patřit pochopitelně samotným filozofům. Na festivalu, který už zažili diváci třeba v New Yorku, Londýně, či Buenos Aires, jich vystoupí více než pět desítek, představí se myslitelé z Francie i zemí Visegrádské čtyřky. Slovo festival přitom není zvoleno náhodně, pořadatelé se atmosféře vědeckých konferencí a dlouhých nudných přednášek hodlají vyhnout: „Chceme zbourat zeď mezi lidmi a filozofií,“ říká Clara Royerová, ředitelka Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES). I proto je program založený na mnoha 20minutových talkshow, aby se filozofové vyjádřili rychle, chystá se i promítání filmů s jejich komentáři, performance i koncerty.

Filozofové se pokusí odpovědět na aktuální otázky typu Je třeba člověka vědecky vylepšovat?, Jak o konci světa? Jakou moc nad námi mají obrazy? nebo Proč bychom měli přemýšlet o životním prostředí? Zvláštní důraz ale organizátoři kladou na politiku, a právě politickou filozofií se zabývají největší jména mezi pozvanými, ať už jde o Gáspára Miklóse Tamáse (známého jako maďarského TGM), nebo autora knihy Impérium, italského rodáka Antonia Negriho. Impérium popisuje přechod od moderního imperialismu k postmodernímu jako posun k nadnárodnímu přeskupení moci, které vede k zásadním společenským změnám.

Marxista Negri je považován za jednoho z hlavních inspirátorů protestního hnutí Occupy Wall Street a sepsal i jeho manifest. Dvaaosmdesátiletý filozof a sociolog má za sebou bouřlivou politickou minulost – v 70. letech ho italské úřady obvinily, že inspiroval levicový terorismus Rudých gard a že se podílel na únosu a vraždě expremiéra Alda Moriho. Za výhružným telefonátem ze strany únosců, který mu byl tehdy připisován, ale stál někdo jiný.

Přesto byl Negri nakonec v roce 1979 odsouzen kvůli jiné vraždě. Když byl o čtyři roky později zvolen poslancem, mohl díky získané imunitě vyjít z vězení a utéci do Francie, kde žil pod ochranou režimu Francoise Mitteranda. V roce 1997 mu italský soud snížil trest ze 30 na 13 let a Negri se vrátil z Paříže do Itálie. Některá ze svých nejznámějších děl tak italsko-francouzský radikál napsal v době, kdy byl za mřížemi.

V posledních letech Negri sledoval a komentoval společenské změny spojené s vlnou arabského jara, v Evropě pak vkládá naděje do nové levice představované hnutími vznikajícími na jihu kontinentu a mluví o ose Syriza-Podemos. Ve čtvrtek se spolu s dalšími dvěma hosty zúčastní ddiskuze na téma Biopolitika, nebo kosmopolitismus?