Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

RECENZE: Bandi je světluška. Jeho knihu Žaloba propašovali ze Severní Koreje

Kultura

  6:00
O Severní Koreji se v médiích mluví dost, dokonce se na nejvyšší globální úrovni podepisují smlouvy, že bude líp – ale přesto není od věci připomenout, co je tahle východoasijská země zač. Jaký režim tam vládne, co dělá s tamějšími lidmi.

Zakázané příběhy. Soubor povídek od autora, který žije v Severní Koreji. foto: REPRO LN

Jak vypadá specifická verze komunismu v praxi, ta proponovaná rajská zahrada, která se proměnila v nesnesitelné peklo, blízké Orwellově vizi z románu 1984. Nejnovějším příspěvkem k tématu je kniha pseudonymního Bandiho s názvem, který nemohl být pádnější: Žaloba.

Hodně napovídá i podtitul Zakázané příběhy propašované ze Severní Koreje. O tamějším režimu totiž podávali doposavad zprávy buď obeznámení novináři (jako Barbara Demicková v knize Není co závidět), nebo ti, kterým se podařilo šťastně uprchnout (Kang Čchol-hwan, Sin Tong-hjok, Yeonmi Parková ad.). Bandi, ročník 1950, je jiný: své svědectví napsal přímo v Koreji, ven je propašovala jedna z jeho příbuzných – a on zůstal.

Prolhaná zombie

Rukopis, který má v originálu sedm set padesát samostatných listů a zabírá v sedmi povídkách roky 1989 až 1995, je cenný ještě z jednoho důvodu. Bandi totiž disponuje značným literárním nadáním. Fakt, že od mládí prošel několika oficiálními spolky, kde severokorejský režim pěstuje unifikované slouhy pro svou věčnou slávu, v něm naštěstí nezničil to hlavní: jemnost a přesnost vidění, potažmo sílu vzdorovat každodenním přívalům lží, které už sedmdesát let drží tamější spektákl pohromadě.

RECENZE: Pernambuco Ivana Wernische. Takhle se správně mete, tak!

Severní Korea nabízí nejpozději od sedmdesátých let minulého století bizarnější a krutější verzi běsnění, které zachvátilo Rusko ve dvacátých a třicátých letech a po druhé světové válce pak celý takzvaný východní blok. Zatímco zdejší totality s devětaosmdesátým rokem padly, tamější systém, který mixuje prvky maoismu, stalinismu a konfuciánství, je jako zombie – drží při životě zuby nehty dodnes, a to za jakoukoli cenu.

Severokorejský režim má totiž kořen nejen v setrvalé lži o nejlepším z možných uspořádání společnosti, kterého se podařilo dosáhnout, ale především v hrdosti na své lhaní. V neochotě, neschopnosti přiznat, že ideový líc má svůj reálný rub. Tím rubem je na jedné straně totální izolace Severní Koreje od vnějšího, „nepřátelského“ světa, na druhé pak rozvrácené hospodářství a profízlovaná společnost, jejíž členové povinně odevzdávají veškerý svůj rozumový, emoční i energetický potenciál panující elitě; jinak jdou ze hry, což se prakticky rovná smrti. Právě projevy a důsledky téhle nereflektované státní infantility, pěstované trojicí Kimů, ukazují brilantně napsané Bandiho povídky. Dokumentární rovina se v nich prolíná s beletrizací, syrové reportážní prvky s měkkým lyrismem východního typu, obžaloba s nadějí.

Klopýtat ve stopách

Bandi jde ve svém psaní po osudech konkrétních lidí. Sleduje obyčejného člověka, který musí žít vlastně dvakrát: jednou pro stát, který dozoruje maximum z jeho denní aktivity, od školy přes práci po „privátní“ prostor vztahů a rodiny, a jednou pro sebe – aby si uchoval aspoň kousek hrdosti, individuality, aby nezešílel, neupil se nebo nespáchal sebevraždu.

Severokorejský režim je v podstatě feudálního typu: drží své poddané v neustálé nejistotě, zaměstnává je obavami, zda obstojí, zvládnou plnohodnotně všechny zkoušky, které pro ně vůdce a strana nachystají. Navíc v podmínkách, kdy „ideové selhání“ rodičů nebo prarodičů automaticky padá i na hlavy jejich potomků, což ve společnosti živí setrvalý pocit strachu, viny, méněcennosti.

Na nějakou revoluci v takhle zúženém prostoru už není ani čas, ani síla. A když, tak po malých kouscích, skoro jako za odměnu. Bandi na svých sedmi povídkách, které si všímají nejčastěji právě mezigeneračních souvislostí a portrétují opakovaně „naprosto nevinné dítě s předem narýsovanou budoucností, nucené klopýtat ve stopách svých rodičů“, pracoval sedm let.

Ostatně Bandi ze Severní Koreje neutekl právě z rodinných, vztahových důvodů. Svým životem tak ručí za své dílo taky dvakrát: jednak odvahou, že je vůbec napsal, že se vydal všanc možnému trestu, který by v případě odhalení přišel s neslitovnou brutalitou; jednak faktem, že co napsal, to žije. Že svými texty, navzdory faktu, že vznikly už před čtvrtstoletím, jasně říká: Severokorejský člověk není úplně na kolenou, pořád si drží schopnost kritického čtení reality, neztratil úctu k rodině, k svým dětem, k sobě. „Bandi“ je v překladu do češtiny „světluška“.

Autor je literární a výtvarný kritik.

Bandi: Žaloba. Zakázané příběhy propašované ze Serverní Koreje

Překlad David Petrů

Praha, Plus 2018,

264 s.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat