Středa 27. října 2021, svátek má Šarlota, Zoja, Zoe
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

RECENZE: Kafka v Brně. Plavit se do spisovatelovy Ameriky je zážitkem

Kultura

  18:00
BRNO - Divadelně zajímavou výpravu do Ameriky, jak ji literárně zobrazil Franz Kafka, připravila jako první premiéru sezony brněnská Husa na provázku. Dramatizaci nedokončeného stejnojmenného Kafkova románu zde režíroval v české premiéře Michal Dočekal.

Za oceánem. Martin Donutil se Simonou Zmrzlou. foto: DHNP – BRAŇO KONEČNÝ

Novopečený umělecký šéf a režisér Městských divadel pražských již před časem Ameriku inscenoval v rumunské Kluži pro tamní maďarský soubor. Nosný základ brněnské inscenace představuje vydařená dramatizace, kterou Dočekal s Ivou Klestilovou připravil z překladu Josefa Čermáka. Předností scénáře je nejen jeho přehlednost, srozumitelnost, ale i funkční prodloužení Bondyho básní o tom, jak je na světě vše (včetně nás) k „hovnu“. Významotvorná je i závěrečná tečka z Kafkovy povídky Touha stát se Indiánem.

Kafkův rukopis Amerika, známý a vydávaný také pod názvem Nezvěstný, představuje obraz moderního světa viděného očima šestnáctiletého chlapce, který se za oceánem ocitl v kůži přistěhovalce. Snaží se sice chovat úslužně, poctivě a správně, chce pochopit zvyklosti a zákonitosti vzdáleného prostředí, které jej ale nemilosrdně sešrotuje a jeho – zpočátku zářnou – budoucnost totálně zničí. Vedle mrazivého obrázku modernity, jak ji zažíváme dodnes, tady jde o tradiční Kafkovo téma jedince osamoceného v od osobněném a drtivém systému.

Dočekalova inscenace je zajímavá v mnoha optikách. Bez banálních a vyčpělých postupů, kdy se Kafka často divadelně předestírá jen jako čirá deprese a trága, soustředěně buduje stále výmluvnější obrázek outsidera Karla Rossmana, který není schopen pochopit mechanismy moderní, prosperující společnosti, pasivně se vleče svým bytím a není s to ne utěšenou situaci nikomu ani vyložit. Osm kapitol originálu tady bez nabízejících se násilných aktualizací o migrantech dneška koncertovali do sedmadvaceti obrazů, které inscenátoři publiku servírují na jeden dvouhodinový zátah. Tempo inscenace, její spád i jasný, srozumitelný vzkaz dělají nezvyklou délku únosnou, diváka výtečně koncentrují na sdělení večera.

Americký sen naruby

Karel není schopen se v Americe socializovat, i když napříč projde veškeré sociální vrstvy od senátorské nobility přes vagabundy, zbohatlíky, zvláštní hotelové sluhy až po divného vyvolávače divadelní společnosti. Tento naruby převrácený americký sen se v Brně stal navíc chytrým, i když volným pendantem ke zdejší předchozí Dočekalově vydařené inscenaci – Dynastie. V ní se popisuje skutečný příběh německých Židů Lehmanů a jejich cesta za velkou louži i nebetyčné zbohatnutí. Režisér nyní navíc povolal stejný inscenační tým: černobílá scéna Dragana Stojčevského i kostýmy Sylvy Zimuly Hanákové na Dynastii nápadně upomínají. Divák ovšem nezažívá pocit divadelní inflace, která by negovala zajímavý režijní koncept.

Stojčevského scénu vlastně tvoří jenom systém opon a závěsů z průhledného igelitu kolem tří stran jeviště ve tvaru písmene U. Dočekal s tímto prázdným prostorem (vykrytým toliko zeleným kobercem) zajímavě pracuje. Jde třeba o nápadité spouštění a zapojování tahů nad jevištěm do herecké akce. Jinou kapitolu představuje práce s rekvizitou a divadelním znakem. V nedokončené próze je pád Karla Rossmana symbolizován ztrátou atributů: deštník, kufr, fotografie, doklady, kabát...

Stojčevského bílé stěny, obkružující jeviště, jsou v průběhu večera polepovány rekvizitami, které „dohrály“ a ztratily funkci. Fotky New Yorku, barevné filtry do světlometů, části kostýmu, kniha pravidel pro liftboye a další artefakty výmluvně lemují hrdinovu cestu ztrát.

Kafkovské akvárium

Dočekal své režijní pozorování Rossmanova drsného příběhu umocňuje zcizováním některých scén a dějů. Místy děj náhle utne studený hlas z reproduktoru, který dá hercům povel, aby to sjeli ještě jednou. Tento filmový příkaz neviditelného manipulátora děje akčně zvyšuje onen kafkovský pocit pozorovaného akvária a našeho pinožení se v něm, jehož výsledek nezávisí tak zcela na nás. Ostatně v inscenaci jakoby statuje štáb devíti začínajících herců z JAMU, kteří nosí světla, podstrkují protagonistům mikrofony nebo jindy okatě animují scénu hrdinovy sebevraždy za pomoci přiznaných pomůcek a v duchu epického divadla.

Jak od počátku naznačuji, jde tady o vizuálně černobílou, ale divadelně, a tedy i divácky velmi barevnou produkci. Velkou zásluhu na tom mají perfektně sehraní herci, kteří individuálně tvoří pozoruhodné (a někdy až čtyři) figury. Soubor je semknutý a herectví je v případě všech skutečným požitkem. Výtečný je Dalibor Buš s perfektně vystavěnou Bondyho fekální básní, stejně tak Simona Zmrzlá ve dvou rolích poživačné a podruhé oddané dívky Karlova světaběhu.

Inscenace Amerika je logicky velkým sólem Martina Donutila, kterého Dočekal od nové sezony z Brna přetáhl pod svoji pražskou uměleckou kuratelu. Fyzicky ideálně disponovaný Donutil hraje svého hrdinu jako naivního chlapce, který se časem stává nezvěstným pro okolí, ale i sám pro sebe. Jeho postupně pasivní a ztrácený hrdina se na závěr do zatmívání ztrácí v indiánském křepčení (výtečná scenáristická i interpretační tečka této Ameriky). Donutilův tanec korunuje opravdu mimořádná scénická hudba Ivana Achera. Toto řešení v příběhu o dospívání, ztrátě iluzí, svobody, lidské důstojnosti i štěstí ukazuje důležitý záblesk naděje. Není to žádný happy end! Dočekalova silná inscenace tímto vyzněním našla originální cestu ke Kafkovu hrdinovi i divácké recepci inscenace.

Franz Kafka: Amerika

Dramatizace: Iva Klestilová, Michal Dočekal

Režie: Michal Dočekal

Dramaturgie: Miroslav Oščatka

Scéna: Dragan Stojčevski

Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková

Hudba: Ivan Acher

Divadlo Husa na provázku, Brno, premiéra 21. 9.

Autor:

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Děti zabalené do merina. Redakce testovala oblečení Crawler
Děti zabalené do merina. Redakce testovala oblečení Crawler

Redakce se pustila do testování oblečení od značky Crawler, která vše šije ručně a z merino vlny. Zajímají vás názory našich maminek?

Mohlo by vás zajímat