RECENZE: Melodrama místo hororu. U Záhadného sídla Bly hrozí divákovi vzpomínání na lepší horory

V měsíci zakončeném Halloweenem zveřejnila globální VOD platforma Netflix další hororový seriál. Předtitul novinky Záhadné sídlo Bly, The Haunting, upozorňuje, že devítidílný projekt volně navazuje na dva roky starou sérii The Haunting of Hill House, v českém menu Netflixu přeloženém nevinněji jako Dům na kopci. Obě díla spojuje jméno hlavního tvůrce Mikea Flanagana, tváře několika herců v hlavních rolích a strašidelný dům. Zatímco však Dům na kopci děsil s mimořádnou silou, Záhadné sídlo Bly diváky spíš baví jako bizarní duchařská telenovela.

Obě řady se inspirovaly literaturou. Dům na kopci velmi volně stejnojmennou knihou Shirley Jacksonové z roku 1959, Záhadné sídlo Bly si ponechalo jména postav a část zápletky z víc než sto dvacet let staré novely Henryho Jamese Utažení šroubu, klasiky duchařského žánru. Tato balada na příběhu guvernantky dvou osiřelých sourozenců, kteří vidí duchy, vypráví o tragických důsledcích potlačování osobní svobody. Flanaganova verze začíná v roce 2007, večer před svatbou, na níž jedna z pozvaných začne vyprávět dlouhý duchařský příběh o americké vychovatelce osiřelých britských sourozenců. Až se po devíti zhruba hodinových dílech odehrávaných o dvacet let dříve na svatbu vrátíme, bude jasné, kdo a proč historku vypráví. A také, že spíš než strašidelný příběh jsme sledovali melancholickou love story o osamělosti a loajalitě.

Zároveň bude jasné, že sídlo Bly není vůbec tak dobře postavené jako Dům na kopci. Ambice, o čem všem chce vyprávět, mu přitom nechybí. Rozdíly mezi obětavou láskou, která chce pro milovanou osobu jen to nejlepší, a sobeckým citem, jenž strhává druhého k vlastnímu osudu a názorům. Lítost nad promarněným časem. Zášť utvářená třídními rozdíly. Vina, která člověka pronásleduje, dokud se jí nepostaví. Poselství o tom, že největší odvahou i darem může být užívat si život den po dni. To všechno obsahuje spletitá historie obyvatel anglického panství, kterou seriál odkrývá zpočátku po malých dávkách a stylem mýdlové opery.

Příliš mnoho autorů

Na nové sérii se podílelo šest režisérů, mezi jejichž minulá díla patří několik průměrných hororů jako Sinister 2, ovšem žádná epizoda Domu na kopci. Ty totiž všechny režíroval sám Flanagan, který tentokrát vedl jen jeden díl. Příliš mnoho autorů je na výsledku poznat. Flanagan se navíc mezi řadami The Haunting připomněl filmem Doktor Spánek; režie a o něco méně i scénář Záhadného sídla Bly jsou podobně nepřesvědčivé jako u této očekávané adaptace románu Stephena Kinga navazujícího na kultovní horor Osvícení.

Příběh jedné rodiny poznamenané tragédií z Domu na kopci působil svým zaměřením na každodenní důsledky jednoho traumatu a na psychologii postav, a právě z hloubky jejich bolesti se rodila děsivá výjimečnost seriálu. Záhadné panství Bly jako většina pokračování přidalo na množství osudů, zápletek, triků, jenže ty výsledný obraz neobohacují o nové barvy, ale rozpíjejí. Asi nejvíce může diváky k seriálu připoutat čekání na prosté odhalení, co se komu vlastně stalo. Pokud vydrží pomalý rozjezd, občasné herecké přehrávání či vysvětlující černobílou epizodu ze 17. století s velmi nepřesvědčivými maskami.

Ačkoliv nejvýraznější hrdinkou i díky odhodlání Victorie Pedrettiové (zcela jiné než v Domu na kopci) a díky skutečně romantickému závěru zůstane dobrosrdečná vychovatelka Dani, narativně i formálně nejpozoruhodnějším dílem je ten věnovaný osudu hospodyně na panství. V něm žena, od začátku podezřelá odmítáním jídla, neustále přechází mezi vzpomínkami, vlastními i cizích lidí. Upadání do vzpomínek na jiné, povedenější hororové seriály hrozí u sledování této duchařské romance i divákům.