RECENZE: Nádech pro lásku. Hrdinové oslavují život osudu navzdory

Herec Andy Serkis, uznávaný odborník na srdcervoucí výkony pod technikou motion capture, který k životu přivedl Gluma i Caesara z Planety opic, založil svou produkční firmu Imaginarium hlavně k tomu, aby pomohl na svět technologicky inovativním dílům. V této produkci také připravuje novou verzi Knihy džunglí, již bude sám i režírovat. Ještě před jejím dokončením se mu dostal do ruky scénář o dost tradičněji vyprávěného díla, skutečný příběh manželů Cavendishových, kteří se postavili nepřízni osudu. A tak Serkis nakonec debutoval filmem Nádech pro lásku, který tento týden vstoupil do českých kin.

Scénář sepsal William Nicholson, kterému se životopisná romance povedla už v Krajině stínů, na žádost Jonathana Cavendishe, producenta filmu a také syna ústředního páru. Serkis sám zase pochází z rodiny lékaře a má handicapovanou sestru. I bez těchto informací by ovšem divák z filmu poznal, jak blízko mají tvůrci k jeho tématu. Nádech pro lásku v povedené formě reprezentuje tzv. hluboký lidský příběh, hřejivý a inspirativní „doják“, který může zvýšit naše porozumění postiženým a hlavně nám má připomenout, že kvalita našeho života záleží v mnohém na našem přístupu.

RECENZE: Kvarteto. Parta třicátníků se v Olomouci vyrovnává se samotou

Alespoň tedy pokud se narodíte jako šarmantní, sportovně založený Angličan a vezmete si okouzlující, tvrdohlavou ženu. Začátek filmu vypadá jako krásná retro romance. Seznámení, svatba, pohodlný život v Keni, kde v 50. letech Británie končí svou vládu. Štěstí manželů Cavendishových ale skončí dřív než britské postavení koloniální velmoci, které se tu raději neřeší. V osmadvaceti letech se z Robina následkem obrny stane kvadruplegik, odkázaný na dýchací přístroj. I film pojatý jako dojemná pocta se dostatečně zastaví u deprese a ztráty vůle k životu, kterými mladík na své ochrnutí reagoval. Následující vývoj ukazuje, proč k životu člověk potřebuje druhé. V Robinově případě nejen loajální manželku Dianu, ale i řadu kamarádů, kteří mu během let pomohli žít tak naplno, jak jen mohl.

Scéna na dovolené ve Španělsku, kde Cavendishovi dokážou i neplánované zastavení kvůli poruše proměnit v party, je pro jejich příběh příznačná. Neznámý a přitom ve své oblasti dost vlivný osud prvního muže, jenž se se svým stavem odvážil opustit nemocnici, splňuje všechna kritéria divácky vstřícného zážitku. Před malebnou kamerou, která se rozmachuje v okamžicích volnosti a smrskává v době Robinovy nemocniční internace, v měkkém světle a u příjemné hudby hrají pohlední, známí, sympatičtí herci. Ti hlavní, Claire Foyová a Andrew Garfield, jenž si většinu času vystačí jen s obličejem a hlasem, jsou tak dobří, že jejich vcelku jasně a jednoduše nastavené role nepůsobí nezáživně a až nelidsky dokonale.

Tlak na city se dá unést

Serkis se sice v závěru nevyhne sentimentu, jeho tlak na city se ale dá unést a je příjemné mu podlehnout. Kombinace srdceryvnosti a empatie s humorem mu často vychází, pár scén umí natočit i tak, aby z nich mrazilo – především když Cavendishovi uvidí, jak podobné pacienty na jedné moderní klinice proměnili v živoucí mrtvoly. K technice je zapotřebí i lidský přístup, jak Serkis dobře ví.

Jeho režijní debut ho nabízí spoustu. V ději, jehož hlavní linku není těžké odhadnout, se jako ve vzpomínkách vystříhala většina otravných, nudných míst, finančních potíží, frustrací, hádek a krizí. Inspirativní a emocionální síla příběhu je však nepopiratelná. Nádech pro lásku se nepouští do vizuálních slastí tematicky podobného skutečného případu Skafandr a motýl, aspoň má nad svým romantickým vyprávěním větší kontrolu než oscarová Teorie všeho o manželství tělesně handicapovaného génia Stephena Hawkinga. Neobyčejnost Cavendishových leží „jen“ v jejich optimismu, lásce a dostatku drzé odvahy nedržet se zavedených předpisů. A odmítnutím vidět se jako oběti nepřízně osudu.

Tento decentní film s mnoha typickými elementy britského filmového mainstreamu je do svých hrdinů očividně zamilovaný, fandí jim a obdivuje je. Díky dobrým hercům, elegantní režii, pohlednému vizuálu a síle samotného příběhu pochopíte proč. A nejspíš se k nim i připojíte.