Co naplat, že je detektiv Hae-joon šťastně ženatý s nejmladší ředitelkou jaderné elektrárny v Koreji. Do jeho života osudově vstoupí jiná žena, která jeho „víkendovým manželstvím“ a vůbec celým jeho světem povážlivě otřese.
PODEZŘELÁJižní Korea 2022 Režie: Chan-wook Park Premiéra 18. 8. |
Krásná čínská přistěhovalkyně Seo-rae je hlavní podezřelá v případu nevyjasněného úmrtí jejího manžela, imigračního úředníka a amatérského horolezce: právě tento koníček se mu stal osudným. Spadl ze skály skutečně sám, nebo mu k tomu jeho manželka, k níž se nechoval moc pěkně, pomohla? To je otázka, kterou si klade zkušený detektiv. Zatímco Seo-rae se táže podstatněji: miluje ji detektiv? To se totiž ukáže důležitější než nějaké důkazy.
I pro diváka je větší výzva rozpoznat hranici mezi kalkulem a skutečným citem či vášní než rozluštit ryze kriminální zápletku. Magnetismus, který k sobě hlavní postavy přitahuje, je může i zničit. Ovšem stejně jako ve vnořené scéně z katastrofického seriálu o jaderné havárii je někdy toxická situace jedinou možností, jak se přiblížit ke svému osudovému protějšku...
Detektiv jako duch
Chan-wook Park, proslulý mj., svou trilogií pomsty a zejména jejím druhým filmem Old Boy (2003), se i tentokrát obrací k potemnělým a osudovým motivacím lidského jednání, výrazně ale ubral na vizuálně šokujících prostředcích (i když třeba hru s motivem mrtvého oka si ujít nenechal). Pro Podezřelou je určující až poetická rovina, v níž se příběh kontroverzního vztahu odehrává.
Nebojácně proplétá realitu s imaginací – detektiv se během sledování a odposlechů mění v „ducha“, který se dostává do intimní blízkosti vyšetřované, později také třeba v rámci rekonstrukce doprovází při výstupu nešťastného horolezce. Významnou součástí Podezřelé je také její jazyková rovina, plně ji ocenit však asi může jen divák hovořící korejsky a zároveň čínsky. Čtenář českých titulků (byť patrně zprostředkovávají maximum možného) se musí spokojit s tušením toho, co pro postavy znamená zdolávání jazykové bariéry.
Motivy, s nimiž si Podezřelá pohrává, upomenou na celou škálu slavných hollywoodských filmů, od Hitchcockových thrillerů přes Pošťáka, který zvoní vždycky dvakrát, po proslulý Základní instinkt. Chan-wook Park je dokázal účinně občerstvit a přeskupit do svébytného celku s vlastními akcenty. Pomáhá mu v tom korejské filmařské know-how, které svými snímky v minulosti sám spoluvytvářel a které slaví stále rostoucí světové úspěchy (třeba v podobě oscarového filmu Džun-ho Ponga Parazit).
Klíčovou ingrediencí je tu odvaha propojit bizarnost s hloubkou, polopatismus s rafinovaností a prvky západní populární kultury s asijským stylem uvažování a umělecké prezentace. Výsledkem jsou odzbrojující herecké akce, charakteristické dialogy, příjemná míra podivnosti a ve výsledku jedinečná atmosféra. Někdy ovšem také intenzivní pocit, že vidíme sice umnou, ale přece jen trochu odtažitou konstrukci.